Sbírkový předmět měsíce března (2024)
Plakát první premiéry Smetanovy opery Hubička
Letošní rok v kultuře patří významnému českému hudebnímu skladateli Bedřichu Smetanovi, od jehož narození uplynulo 2. března 2024 přesně 200 let. Autora celé řady ikonických melodií snad není třeba dlouze představovat. Věděli jste ale o jeho vazbách na Český Dub?
Pátrání po stopách jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů v našem městě nás zavede do ulice Komenského (proti škole). Dům číslo 42/I od roku 1850 obýval českodubský soudní adjunkt Josef Lýnek. Ve 2. polovině 50. let se k němu přestěhovala jeho ovdovělá sestra Barbora Smetanová, matka Bedřicha Smetany, spolu s dcerami Barborou a Františkou.
I když v té době Bedřich Smetana působil jako dirigent a učitel hudby ve švédském Göteborgu, svoji rodinu v Českém Dubu pravidelně navštěvoval. Místní jej mohli potkat ve dnech 20. června až 5. července 1859 a o rok později mezi 30. červencem a 5. srpnem. Během obou pobytů zde dokonce také koncertoval. První koncert se konal 29. června 1859, nejspíše ve společenském sále v patře staré radnice. O rok později, dne 3. srpna 1860, bylo možné si jej poslechnout v dnes již neexistující budově Hostince U Martinů (stával u schodů vedle radnice).
Inspirace Podještědím
Podještědí sehrálo ve Smetanově životě významnou roli ještě jednou, a to když skládal svou v pořadí šestou operu - Hubičku. Jednalo se o první z jeho oper, kterou složil již jako zcela hluchý. Po chladném přijetí některých předchozích Smetanových oper založených na principech moderní hudby, byla Hubička novou „národní“ operou vycházející z lidových tradic a vyjadřující prostředí českého venkova, stejně jako typickou českou duši. Hubička vznikla podle povídky Karoliny Světlé, která se inspirovala ve svém milovaném Podještědí. Autorkou libreta se stala její talentovaná přítelkyně Eliška Krásnohorská. Hubička měla premiéru 7. listopadu 1876 v Prozatímním divadle v Praze.
Pozoruhodný je také plakát z uvedené premiéry Hubičky, jenž se nachází v Podještědském muzeu. Chybí na něm totiž Smetanovo jméno, což vyvolává otázky a spekulace. Byla Smetanova Hubička natolik očekávaná, že uvést jméno jejího autora bylo považováno za zbytečné? Nebo šlo o prostou tiskovou chybu? To zůstává záhadou.