Slavní na Českodubsku

Johana Mužáková-Rottová alias Karolina Světlá

Karolina Světlá (1830-1899), vlastním jménem Johana Rottová, se narodila 24. února 1830 v Praze. Roku 1852 se provdala za svého učitele Petra Mužáka a rok nato porodila dceru Boženku, jejíž kmotrou byla Božena Němcová. Boženka však po pár měsících zemřela a Johanka se ze smrti dcery nedokázala vzpamatovat. Jako terapii si zvolila psaní. Duševní činnost ji doporučil i lékař, snoubenec její sestry Žofie, dr. Podlipský. V tomto nelehkém období poznala i své později milované Podještědí, kam ji manžel odvezl na prázdniny na zotavenou. Roku 1858 vstoupila Johanka Mužáková do literatury pod pseudonymem Karolina Světlá prací s názvem "Dvojí probuzení" v památném prvním ročníku almanachu Máj. Ocitla se ve společnosti mládeží milovaného Vítězslava Hálka, Boženy Němcové a především Jana Nerudy. Poslední jmenovaný ji ovlivnil nejvíce. Z lásky k němu a z prožitého vnitřního dramatu čerpala až do své smrti. Zemřela 7. září 1899.

Petr Mužák

Petr Mužák (1821-1892) se narodil v rodině rychtáře ve Světlé pod Ještědem. Byl profesorem krasopisu a kreslení v Praze, autor několika učebnic, horlivý účastník obrozeneckého ruchu vrcholícího v revolučním roce 1848. Stal se manželem Karoliny Světlé, která ve svých dílech proslavila kraj Podještědí.

Anežka Čermáková-Sluková

Anežka Čermáková-Sluková (1864-1947) se narodila ve Světlé pod Ještědem. Ještě v dětském věku, v roce 1877, po smrti Anežčina otce, si ji vzala na výchovu do Prahy její teta, spisovatelka Karolina Světlá. Anežka u ní zůstala až do spisovatelčiny smrti v roce 1899. Byla jí pomocnicí v domácnosti, společnicí i sekretářkou, která v době spisovatelčiny slepoty zapisovala diktované texty. Pozdní rukopisy Karoliny Světlé jsou tedy psány rukou Anežky Čermákové-Slukové. Po smrti Karoliny Světlé se stala hlavní dědičkou a správkyní její pozůstalosti, kterou následně věnovala českodubskému muzeu. Anežka Čermáková-Sluková byla rovněž činnou spisovatelkou.

Bedřich Smetana

Bedřich Smetana (1824-1884), zakladatel české národní hudby, byl synem celkem zámožného otce, do jehož kulturního rozhledu patřilo i domácí muzicírování. Podle Smetany to byl on, kdo ho ve věku čtyř let zasvětil do hudebních základů. Smetana se učil na housle, zvítězil však klavír. Svůj talent prvně předvedl v šesti letech na studentské akademii v rodné Litomyšli, kde hrál předehru k Auberově Němé z Portici. Bedřich Smetana navštívil Český Dub poprvé v roce 1859. Žila zde jeho matka a sestry Barbora a Františka Antonie. Smetana zde pobýval od 20. června do 5. července. 26. června navštívil i Liberec. 29. června se v Českém Dubě konal Smetanův klavírní koncert. Podruhé navštívil Smetana Český Dub o rok později, v době od 30. července do 4. srpna 1860. 3. srpna zde opět uspořádal koncert. S Podještědím je Bedřich Smetana spojen rovněž svojí operou "Hubička", která je dovršením spolupráce tří významných postav naší kultury: Karoliny Světlé, Elišky Krásnohorské a Bedřicha Smetany.

Franz von Schmitt

Franz Karel Jakub Ritter von Schmitt (1816-1883) se narodil v Broumově, vystudoval pražskou polytechniku a nastoupil nejprve v liberecké textilní továrně svého nevlastního bratrance Johanna Liebiga, později ve firmě Blaschka & Co v Hodkovicích nad Mohelkou. Od roku 1844 působil jako majitel vlastní textilní firmy v Českém Dubu. Firmu "Fr. Schmitt" postupně rozšířil o další továrny - celkem dvě továrny v Českém Dubu, tři v Semilech a jednu v Žitavě, kromě výrobní části provozoval obrovské obchodní centrum ve Vídni a v Praze a obchodní pobočky měl v několika desítkách států na všech kontinentech. Jeho firma, specializující se na výrobu a tisk vlněných látek, zejm. šátků, byla jednou z nejvýznamnějších průmyslových firem v celé monarchii. Za svůj přínos v oblasti průmyslu byl v roce 1869 povýšen mezi šlechtu - získal titul "Ritter" (rytíř). Po Schmittově smrti se následovníky ve vedení celosvětově proslulé firmy Fr. Schmitt stali jeho zeťové Konrád Blaschka a Adolf Lösl.

Petr Dillinger

Petr Dillinger (1899-1954), rodák z Českého Dubu, studoval v Praze na umělecko-průmyslové škole a na akademii výtvarných umění. Byl žákem prof. Maxe Pirnera a Maxe Švabinského, později studoval též u prof. Františka Kupky v Paříži. Petr Dillinger, význačný grafik a ilustrátor meziválečné éry, byl profesorem na grafickém oddělení na škole uměleckých řemesel v Brně. Po druhé světové válce přešel do Prahy na Vyšší umělecko-průmyslovou školu, kde vedl oddělení užité a knižní grafiky. Vedle každoročních výstav se Sdružením grafiků Hollar vystavoval také v mnoha evropských městech, ale i v Mexiku, Japonsku a jinde. Byl držitelem významných ocenění z mezinárodních výstav v Los Angeles a v Chicagu. Ilustroval knihy Jiráska, Nerudy, Němcové, Dostojevského, Dickense, Goetheho a dalších. V Českém Dubu můžete vidět Dillingerův rodný dům s pamětní deskou.

Václav Havel

Václav Havel (1886-1965) byl nejvýznamnější osobností Českodubska první poloviny 20. století Narodil se 1. 12. 1886 v domě čp. 20/I (dnes kino) na horním konci ulice říd. učitele V. Havla, kde mu byla v roce 1967 odhalena pamětní deska. Studoval na učitelském ústavu v Jičíně. Po maturitě nějaký čas učil a potom dále studoval na filozofické fakultě literární historii a národopis. Pracoval v Národním muzeu, věnoval se sběratelství všech zajímavostí lidové umělecké tvorby, zaznamenávání lidových písní a zvyků. Profesně se celý život věnoval učitelskému řemeslu, působil jako řídící učitel mj. na obecné škole v Českém Dub. V roce 1919 se stal iniciátorem založení dnešního Podještědského muzea, které řídil až do roku 1961.

Václav Kunst

Václav Kunst (1887-1977) se narodil roku 1887 v Českém Dubě a po studiích na reálce v Mladé Boleslavi a na učitelském ústavě v Jičíně působil celý život na obecných školách. V roce 1945 se po osvobození vrátil do Českého Dubu, kde byl až do roku 1950 ředitelem školy a spravoval i základní zemědělskou školu, na níž též učil. Do života města se zapsal výrazně svou veřejnou činností v řadě funkcí. Působil mj. i jako správce Podještědského muzea. Jemu vděčí Český Dub za pečlivé kronikářské zápisy v pamětních knihách města, které zpracoval pro celé půlstoletí od roku 1920 do roku 1972.

PhDr. Tomáš Edel

PhDr. Tomáš Edel (1951-2010) se narodil 3. října roku 1951. Vyrůstal v Praze na Malé Straně, později vystudoval národopis a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Následně prošel celou řadou zaměstnání, byl dělníkem, učitelem dějepisu, pracovníkem Národního muzea a technikem v Divadle Járy Cimrmana. Do Českého Dubu přišel v roce 1985 a stal se ředitelem Podještědského muzea, kde působil 25 let. V roce 1991 odkryl rozsáhlé stavební pozůstatky pozdně románské johanitské komendy. Věnoval se dějinám johanitského řádu, středověké šablonové malbě, problematice lidové architektury a historii Podještědí. Po dlouholetém studiu dobových pramenů, terénním mapování a střádání cenných informací od místních starousedlíků uspořádal a vydal soupis hmotných památek Českodubska. Je autorem monografií Interiér a nábytek vesnického domu Podještědí v 16.-19. století, Příběh ztraceného kláštera blahoslavené Zdislavy, Příběh gotické šablony, Příběh johanitského komtura řečeného Dalimil, Českodubsko v památkách 12. - 20. století, Legionáři z Českodubska a Podještědí v Hitlerově třetí říši. Zemřel 26. dubna 2010.

Jaroslav Nýč

Plk. Jaroslav Nýč, AFM (1914-1978), českodubský rodák, bojovník za svobodu, za druhé světové války letec a pilot slavné 311. bombardovací perutě RAF. Jako pilot bombardéru byl v červenci 1941 sestřelen nad Holandskem a zbytek války strávil v zajetí. Po roce 1948 znovu odešel do exilu, pomocí velmi dramatického únosu letadla, a znovu vstoupil do RAF. Za svou mimořádnou službu byl britskou královnou vyznamenán velmi vysokým oceněním - Medailí letectva (Air Force Medal - AFM). Tu v historii získalo pouze šest Čechoslováků, za války tři a po válce ještě tři (včetně Nýče). Jaroslav Nýč zemřel v Anglii v roce 1978.

František Křelina

František Křelina (1903-1976) byl český prozaik, básník a dramatik, představitel tzv. prvorepublikového současného románu. V padesátých letech 20. století byl vězněn za své katolické postoje a jako spisovatel byl po velkou část svého života perzekuován. V průběhu svého života mohl vydávat pouhých 24 let, během nichž vyšlo 24 jeho knih, velká část z nich vznikla za jeho pobytu v Českém Dubu.

Od roku 1922 působil jako učitel, nejdéle v Českém Dubu, odkud odešel v roce 1939, po zabrání Sudet Němci.

František Josef Beneš

František Josef Beneš (1820-1888), českodubský rodák ze zdejšího "starého" zámku. Působil jako památkový konzervátor v Praze a v Čáslavi. Zabýval se archeologií, pracoval jako kustod archeologických sbírek Národního muzea. Získal si značné zásluhy o ochranu uměleckých památek a historických pamětihodností, mj. o záchranu baziliky Nanebevzetí P. Marie v Sedlci u Kutné Hory.

Josef Huttary

Josef Huttary (1842-1890), českodubský rodák a významný český malíř, žák Jaroslava Čermáka, působil na pražské Akademii výtvarných umění. Získal si značnou oblibu jako portrétista a malíř námětů z Dalmácie a Černé Hory.

Karla Poláková-Huttary alias Carolle Polak

Karla Huttary, provdaná Poláková (1843-1906), byla mladší sestrou malíře Josefa Huttaryho. Narodila se v Českém Dubu, vystudovala zpěv a byla vynikající operní pěvkyní, jako sopranistka "Carolle Polak" působila na několika evropských operních scénách, mj. v Rostocku, Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Od r. 1866 působila v Čechách na německé scéně i v Prozatimním divadle v Praze. Zároveň pořádala koncertní turné po českém venkově. Profesionální kariéru ukončila r. 1879.

Josef Peters

Josef Peters (1899-???, naposledy doložen 1945), českodubský rodák, úředník ve firmě Fr. Schmitt, amatérský fotograf, malíř a grafik. Je autorem řady ikonograficky cenných fotografických i malířských prací s českodubskými motivy.

Jako Němec byl v roce 1945 odsunut z Čech, údajně do Drážďan. Jeho další osud není znám.

Jan Prousek

Jan Prousek (1857-1914), akademický malíř, ilustrátor a etnograf narozený ve Svijanech, byl synem tamějšího sládka, navštěvoval školu v Českém Dubu. Je autorem ikonograficky cenných kreseb z Českodubska. Věnoval se ilustraci venkovské architektury a sbírání materiálů k životu české vesnice, zejména Pojizeří.

Karel Jindra - Karel Heinrich

Karel Jindra (1907 - 1996), vlastním jménem Karel Heinrich, byl významný českodubský fotograf, působící ve městě od 30. do 90. let dvacátého století. Kromě zhotovování ateliérových fotografií jednotlivců a skupin a fotografování různých společenských událostí se zabýval rovněž vylepšováním a konstruováním fototechniky.

Enrique Stanko Vráz

Enrique Stanko Vráz (1860-1932) byl záhadný český cestovatel a fotograf, s programově nejasnou identitou. Sám svůj původ i své skutečné jméno po celý život tajil. Neznala jej ani jeho manželka a děti, a nezjistil jej ani Vrázův tchán, který po identitě svého tajemného zetě po celý život pátral. Jisté je, že Vráz byl členem českodubského vlasteneckého spolku Česká beseda, se kterým komunikoval i ze svých exotických cest po světě. Jednou z teorií původu E. S. Vráze je předpoklad jeho ztotožnění s českodubským vydavatelem Illichmannem, který se nenávratně ztratil kdesi v jižní Americe právě v době, kdy se na témže kontinentě poprvé objevil E. S. Vráz, cestovatel "bez minulosti". Jde však pouze o jednu z mnoha nedoložitelných teorií o tajemství E. S. Vráze.

Hynek Sluka

Hynek Sluka (1911-1971) se narodil roku 1911 v Jiříčkově. Získal velké zásluhy na hudebním poli. Nadání, získané v rodinném prostředí, jej provázelo od vstupu do vojenské hudební školy a bylo živnou půdou pro jeho činnost v hudbě Hradní stráže, pro jeho pedagogickou, skladatelskou a dirigentskou práci i ve funkci velitele Vojenské hudební školy v Praze, velitele Ústřední hudby ČSLA a posléze hlavního inspektora vojenských hudeb v ČSSR. Vyznamenání Za zásluhy o obranu vlasti a další vysoká ocenění byla uznáním jeho celoživotního úsilí, které výrazně přispělo k vysoké úrovni našich vojenských hudebních těles a získalo jim mezinárodní uznání.

Rudolf Jíra

Rudolf Jíra (1900-1971) se narodil ve Všelibicích. Působil jako učitel a později jako ředitel základní školy v České Lípě. Úspěšně se věnoval regionální historii a publikoval řadu prací o dějinách Českodubska. Zásadní je jeho písemná pozůstalost, zaměřená na místopis Českodubska.

MUDr. Ignác/Hynek Wiese

MUDr. Ignác (též Hynek) Wiese (1816-1879), český lékař a politik, v 60. letech 19. století byl poslancem zemského sněmu jako zástupce Podještědí, byl jedním ze zakladatelů českodubské České besedy (vlastenecký spolek) a mj. i ošetřujícím lékařem spisovatelky Karoliny Světlé. Narodil se v Kuřívodech, od roku 1855 až do své smti v roce 1879 žil a působil v Českém Dubu. Je jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností Českodubska 19. století.

MUDr. František Schwarz

Narodil se ve dvacátých letech 19. století v České Dubě. Dlouho působil jako lékař v Cařihradě, kde roku 1864 zemřel. Byl přítelem Karla Havlíčka Borovského a Vítězslava Hálka a vždy se hrdě hlásil ke svému rodišti, mimo jiné i tím, že si ke svému jménu připojoval přídomek "Českodubský."

Bohuslav Mařan

Bohuslav Mařan (1898-1962) se narodil se roku 1898 v Českém Dubě. Byl akademik, vědecký sekretář Československé akademie zemědělských věd a laureát státní ceny (1953), jehož hlavním oborem vědecké působnosti bylo lesnické půdoznalství, biochemie a zemědělsko-lesnické meliorace.

RNDr. František Prokop

RNDr. František Prokop se narodil roku 1908 v Hořeních Pasekách. Působil jako středoškolský profesor a později jako vedoucí pracovník v oboru geologie. V roce 1954 mu byla udělena Státní cena za průzkum geologických podmínek soustavy vltavských přehrad. Dále byl nositelem vyznamenání Za výstavbu.

MUDr. et PhDr. Gustav Biedermann

MUDr. et PhDr. Gustav Biedermann (1815-1890) se narodil roku 1815 v Českém Dubě. Proslul nejen jako lékař, ale i jako autor filozofických spisů.

Karel IV.

Nejvýznamnější osobností, která se kdy na území Českého Dubu pohybovala, je bezpochyby český král a římský císař Karel IV. (1316-1378), který strávil několik dní na přelomu listopadu a prosince 1357 v komendě dubských johanitů. S osobou Karla IV. je spjato i povýšení tržní osady "Dub" na město.