Z historie muzea v Českém Dubu

Historie muzea

V srpnu roku 1914 uspořádala skupina místních nadšenců v čele s mladým učitelem Václavem Havlem v Českém Dubu národopisnou výstavu, která byla na počátku úvah o zřízení regionálně zaměřeného českodubského muzea. K realizaci uvedené myšlenky však mohlo dojít teprve s delším časovým odstupem, způsobeným první světovou válkou.

Muzeum v Českém Dubu bylo oficiálně založeno na podzim roku 1919, zpřístupněno veřejnosti bylo roku 1921. Zakladatelem a prvním ředitelem muzea se stal Václav Havel (řed. v l. 1919-1961), kterému se v následujících čtyřiceti letech podařilo vybudovat rozsáhlé muzejní sbírky, zejm. národopisné a historické. Významným Havlovým přínosem muzeu bylo také získání literární pozůstalosti spisovatelky Karoliny Světlé.

Aby zachránil českodubské muzejní sbírky před záborem a zničením, nechal je na podzim roku 1938, v souvislosti s okupací Českého Dubu, který byl součástí Sudet, odvézt  do českého vnitrozemí. Druhou světovou válku sbírky přečkaly rozděleny v několika objektech na Turnovsku a Mnichovohradišťsku.

Zpátky do Českého Dubu byly sbírky převezeny v roce 1945. Na základě iniciativy Václava Havla byly instalovány do nově uvolněné vily po rodině českodubského textilního průmyslníka Blaschky, v níž sídlí Podještědské muzeum dodnes. Poprvé ve své historii tak českodubské muzem získalo vlastní budovu, určenou výhradně k muzejním účelům. Do té doby byly sbírky zpřístupňovány roztříštěně v několika pronajatých prostorách na Českodubsku. Pro veřejnost bylo muzeum znovuotevřeno 14. července 1946.

Na vývoji a směřování muzea v Českém Dubu se významně podíleli i někteří jeho další ředitelé, zejm. František Formáček (řed. v l. 1971–1980), který rozsáhlé sbírky systematizoval, a PhDr. Tomáš Edel (řed. v l. 1985–2010), který zdejší muzeum a potažmo i město Český Dub proslavil zejm. svým objevem domněle zaniklé johanitské komendy (obj. v  r. 1991), která dnes tvoří významnou součást muzejních expozic.

Budova muzea – tzv. Blaschkova vila

Podještědské muzeum v Českém Dubu je umístěno v architektonicky velmi hodnotném objektu neorenesanční vily, upravené ve stylu historizující secese, kterou nechal v l. 1880-1881 vystavět významný českodubský textilní průmyslník Franz von Schmitt pro svého zetě a budoucího firemního nástupce Konrada Blaschku. Interiér vily byl přestavěn v roce 1906 podle projektu vídeňského architekta Wilhelma Klingenberga, který do původní neorenesanční budovy vložil monumentální secesní halový prostor s mohutným schodištěm a ochozem, osvětlený dominantním francouzským oknem.

Kromě několika dochovaných unikátních historických místností, typických zejm. svým dřevěným obložením, se dodnes zachovala také velká část původního vnitřního vybavení vily.

Více o Blaschkově vile včetně historických fotografií najdete na samostatné stránce pod odkazem zde.

Muzejní sbírky

 
Kromě původního mobiliáře objektu tzv. Blaschkovy vily a historických sbírek souvisejících s rodinami českodubských podnikatelů Schmittů a Blaschků, tvoří rozsáhlý  muzejní fond, vybudovaný v průběhu téměř stoleté existence muzea, sbírky národopisné, zaměřené na oblast Podještědí (mj. nábytek, nádobí, kroje a výšivky, malby na skle, zemědělské a řemeslné nástroje), historické (historie lokality, významné osobnosti Českodubska, místní judaika), mineralogické, geologické a paleologické (mj. Fendrychova mineralogická sbírka s velkou geologickou mapou), archeologické (mj. Loudova archeologická sbírka a sbírka nálezů z výzkumu českodubské johanitské komendy a jejího bezprostředního okolí), přírodovědné (mj. Holubův herbář a sbírka motýlů) a mnohé další.

K nejvýznamnějším součástem sbírkového fondu patří také sbírky literární a umělecké, zejm. soubor pozůstalosti spisovatelky Karoliny Světlé, který je jedním z nejobsáhlejších literárně historických souborů v České republice, a pozůstalosti dalších významných osobností spjatých s Českým Dubem, např. spisovatele Františka Křeliny, malíře a grafika Petra Dillingera či zakladatele českodubského muzea a lidového sběratele Václava Havla.

Nedílnou součástí muzejních sbírek je též obsáhlá muzejní knihovna s cca 5000 svazky, která obsahuje i staré tisky z 16. až 19. století.