Turistické cíle v Českém Dubu a okolí
"...Je mi tě věru líto, ty starý Ještěde! Opěvají-li naši básníci hory české, nikdy nezazní jméno tvoje v písních jejich; líčí-li nám krásy naší otčiny, nikdy se při tom nezmiňují o zelených tvých stráních ani o tvých lesích … ani o stříbrookých tvých studánkách, kde tančívají podvečer malí vodníčkové vedle bledých lesních panen, česajících si tam dlouhé zlacené vlasy při svitu vycházejícího měsíce … a přece se statečně držíš, Ještěde!
Od věků bráníš cizinci cestu přes lesnatý hřbet k srdci svému, kde chováš láskyplně rodné děti svoje …
Ještěde, zůstaň nám navždy hradbou."
Karolina Světlá
Světlá pod Ještědem
Zřejmě nejznámější a nejoblíbenější obcí v českodubské části Podještědí je Světlá pod Ještědem, která je jednou z nejstarších osídlených lokalit v regionu. Zděný kostel sv. Mikuláše pochází z roku 1643, barokní přestavba včetně přístavby cibulovité věže se uskutečnila v r. 1730. Z nejvyššího výklenku shlíží sv. Mikuláš, níže jsou sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého, erb nad vchodem patří Jakubu Lamottovi z Frintroppu, majiteli Sychrova. Vzácnou památkou byl středověký zvon, který se roztavil při požáru kostela v r. 1899.
Malebný podještědský kraj nejvíce proslavilo dílo velké české spisovatelky Karoliny Světlé, na jejíž počest byl v roce 1931 před místním svatostánkem odhalen pomník od hořického sochaře Josefa Bílka. Zakladatelka českého vesnického románu Karolina Světlá pobývala v obci, jíž vděčí za svůj pseudonym, se svým manželem Petrem Mužákem v letech 1853-1865. Její pobyty připomíná mj. i hostinec U Richtrů - rázovitý Antošův statek z r. 1835, který je dějištěm Vesnického románu. Také náměty ostatních románů a povídek čerpala z místních reálií a umísťovala je do blízkého okolí. Dějišti jejích literárních příběhů prochází okružní naučná stezka "Po stopách Karoliny Světlé".
V obci se každoročně na přelomu května a června koná open air Festival Karoliny Světlé, který představuje významnou národopisně histrickou kulturní akci nadregionálního charakteru.
Pláně
Ze Světlé pod Ještědem se můžete vypravit do nedaleké horské osady Pláně. Svými pohledy k Ještědu a výhledem do Českého středohoří, stejně tak jako dobrou kuchyní v místní horské chatě, jsou Pláně vděčným výletním cílem ve všech ročních obdobích. Kromě tradiční turistické sezóny poskytují zdejší sjezdové tratě výborné podmínky i pro zimní rekreaci.
Ještěd
Vrchol hory Ještěd (1012 m) je nejtypičtější dominantou a symbolem Libereckého kraje. V roce 1973 byla na jeho vrcholu dokončena nová impozantní stavba hotelu s televizním vysílačem. V roce 1969 obddržel architekt Karel Hubáček Perretovu cenu za originální projekt, v roce 2000 objekt získal titul "stavba století" České republiky a od roku 2007 figuruje na indikativním seznamu památek navržených k zápisu mezi památky UNESCO. Atraktivnost hory zvyšuje visutá lanová dráha, která vyvezla na vrchol první pasažéry v roce 1933, dnešní moderní zařízení přepraví 525 osob za hodinu v každém směru. Ještěd patří mezi nejoblíbenější sportovní a turistická centra severu Čech. Lyžařský areál se skokanskými můstky, sjezdovými tratěmi, penziony a restauracemi je také východiskem turistických cest.
Padouchov, Velká a Malá Basa, Ještědský vodopád
Nad obcí Světlá, nad osadou Padouchov, byly ve vápencových žilách starých lomů objeveny dvě pukliny - Velká a Malá Basa. Místo těžby vápence inspirovalo Karolinu Světlou k napsání povídky Lamač a jeho dítě. Zelená značka stoupá na vrch Vápenice (711 m) s puklinami Liščí dírou a Křížovou jeskyní.
Na místě najdete také tzv. Ještědský vodopád, překrásný zejména v období zimy, která mění padající vodu v kouzelné ledopády.
Hoření a Dolení Paseky
Obojí podještědské "Paseky" náleží k obci Světlá pod Ještědem a v obou najdete zajímavé příklady podještědské lidové architektury. V Doleních Pasekách, v chalupě "U Barčinejch" našla Karolina Světlá zázemí svých pozdějších pobytů v kraji, tzv. druhé letní sídlo. Se svým mužem se v roce 1885 zasloužila o zřízení místní školy na tehdejším národnostním rozhraní.
Lokalita je bohatým nalezištěm chráněného šafránu Heuffelova.
Rozstání pod Ještědem a Lesopark Horka
Rozstání pod Ještědem je osada v jihozápadním cípu obce Světlá pod Ještědem. Historicky proslula zvláště prodejem hus, které obchodníci hnali v tisícových hejnech přes Ještěd do Lužice. V dolní části vsi se nachází jedna z nejkrásnějších památek podještědské lidové architektury, jednopatrový statek U Sedmi javorů z konce 18. století.
Na úpatí nedaleké Mázovy Horky naleznete rozsáhlé golfové hřiště, jehož součástí je i restaurace s barem.
Rodiny s dětmi dozajista ocení přičleněný lesopark Horka, s přírodními a vzdělávacími herními prvky, jimž dominuje ležící strážce lokality, obr Máza.
Mázova Horka a Skalákovna
V prostoru mezi Světlou pod Ještědem, resp. její částí Jiříčkov, a Rozstáním se vypíná vrch Mazova Horka (569 m). Na vrcholu výrazného pískovcového kužele zůstal po drobném středověkém strážišti kruhový příkop. Na severovýchodním úpatí byly na počátku 19. století vytesány do skály dvě obytné místnosti s trojicí oken, na vnější skalní stěně je patrná luneta s letopočtem 1873. Skalákovna se stala známou díky povídce Karoliny Světlé Skalák.
Starý Dub, Modlibohov, Sobákov
Silnice směřující k Českému Dubu od Ještědu vede kolem několika historických osad, jež jsou dnes součástí Města Český Dub. Ve Starém Dubu můžete vidět zajímavou kruhovou barokní kapli Navštívení Panny Marie, postavenou v r. 1760, v nedalekém Modlibohově Vás upoutá tři sta let stará ztepilá lípa malolistá, v Sobákově zase jeskyně vytesané do pískovcových skal, sloužící místním obyvatelům jako sklepy.
Osečná
První zmínky o Osečné na říčce Ploučnici souvisí s nedalekým hradem Děvínem a spadají do r. 1352. Dřevěný kostelík sv. Víta je doložen ve stejné době, v r. 1565 položil Karel von Bibrštejn základy pozdně gotického renesančního kostela. V jeho interiéru se nachází renesanční kamenná kazatelna na iónském pilíři a rodinná hrobka Bibrštejnů a Šlejniců. K významným památkám města se řadí mariánský sloup, kde Pannu Marii obklopují sv. Vít s říšským jablkem a lvem, sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Křtitel s beránkem a sv. František Xaverský. Na návrší při silnici do Kotle stojí barokní sousoší sv. Heleny, sv. Jana a sv. Pavla, zhotovené stejně jako v Českém Dubu a Hodkovicích n. Mohelkou kolem r. 1750. Ani Osečná neunikla pozornosti spisovatelky Karoliny Světlé, zasadila sem děj románu Frantina.
Prameniště Ploučnice, Janův Důl
Milovníci turistických stezek si mohou mezi obcemi Osečná a Janův Důl projít naučnou stezkou "K pramenům Ploučnice". Hlavní prameniště se nachází u tzv. Jenišovského mlýna, nedaleko obce Janův Důl. Místo je označováno za jedno z nejvydatnějších pramenišť ve střední Evropě vůbec. Jeho vydatnost neklesá ani v době dlouhodobého sucha. Vývěr je tak mocný, že byl schopen pohánět tři sta metrů vzdálený Jenišovský mlýn. Délka celého toku Ploučnice od pramene do Děčína měří více než 105 km.
Lázně Kundratice a Mannův les
V těsné blízkosti města Osečná se nachází areál druhých největších lázní Libereckého kraje, Lázně Kundratice. V blízkosti vsi se nacházela bohatá rašeliniště, což vedlo ke vzniku možná nejstarších slatinných lázní v Čechách. Lázně poskytují svým hostům procedury, které působí velmi příznivě při následujících onemocněních: revmatická artritida, Morbus Bechtěrev, funkční poruchy páteře (blokády páteře), chronické ploténkové syndromy a stavy po operaci plotének, artrózy, spondylózy atd. Lázně Kundratice jsou vyhledávány jednak z léčebných důvodů, jednak jako zajímavá turistická lokalita. V roce 2012 vznikl při okraji lázeňského areálu příměstský park s hatěmi a odpočinkovými altány, tzv. Mannův les, kde můžete v přírodním prostředí obdivovat mnoho vzácných i ohrožených druhů zdejší fauny i flóry.
Chrastná a Chrastenský vodopád
Nedaleko za Osečnou směrem k Ralsku se nachází obec Chrastná, s dochovanou renesanční tvrzí, tzv. "Červeným dvorem", podle starého německého názvu obce nazývaným též "Krassa". Cennou památkou dvora je barokní brána z 18. st. se sochou sv. Linharta, plastikami ovce a vola a erbem rodu Hartigů.
Na katastru obce, na tzv. Hamerské strouze řeky Ploučnice, se nachází drobný, ale velmi půvabný Chrastenský vodopád.
Hamr na Jezeře, Stráž pod Ralskem a Ralsko
Z Chrastné je to již jen krůček k bývalému vojenskému prostoru Ralsko, který byl v předchozích desetiletích velmi úspěšně rekultivován ve prospěch místní krajiny i turistického ruchu.
Milovníci vodních radovánek zajisté ocení přírodní koupání ve vodních nádržích Hamerského a Horeckého rybníku. Ti odvážnější mohou pobyt na pláži spojit i s dalšími aktivitami, např. s lanovým parkem na pláži v Hamru na Jezeře.
Příznivci pěší turistiky mohou vyrazit do Ralské pahorkatiny bohaté na zajímavá místa a vyhlídky. Lesnatá krajina ukrývá například romantické zříceniny hradů Ralsko, Děvín, Ostrý či Stohánek, přírodní útvary Švarcvaldskou či Skalní bránu nebo tzv. Juliinu vyhlídku ve Vranovských skalách.
Čedičový kužel Ralsko (696 m), s dvouvěžovou zříceninou na výrazném vrchu, se stal neodmyslitelnou dominantou zdejšího kraje.
Průrva Ploučnice
V obci Noviny pod Ralskem se nachází turisticky oblíbená Průrva Ploučnice, nazývaná též Pekelný jícen. Jde o umělý vodní tunel, využívaný vodáky k romantickému průjezdu útrobami skal. Místo se stalo oblíbenou kulisou filmařů, posloužilo mj. jako vstupní brána do minulosti v kultovním snímku režiséra Karla Zemana z r. 1955 Cesta do pravěku.
Brniště, zážitkové stezky
Severozápadně od Stráže pod Ralskem se nalézá obec Brniště, v jejímž okolí bylo v nedávné době vytvořeno několik zážitkových stezek. Malí i větší průzkumníci zdejší krajiny na nich "na vlastní kůži" poznají nejen krásy a zákonitosti přírody, ale ověří si také své znalosti a zdatnost, projdou se pohádkovou Stezkou hastrmanů, doplněnou řadou vtipných bytostí, až doputují do obce Hlemýždí, kde absolvují prohlídku velmi netypické galerie plné skalních soch a soch ve skalách.
Jablonné v Podještědí
Nejcharakterističtější památkou ve městě je barokní bazilika Minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy s přilehlým klášterem. Klášter v Jablonném v Podještědí založila v polovině 13. století sv. Zdislava, jejíž ostatky jsou uloženy v kryptě baziliky. Ve městě se dále nachází např. lovecký zámeček, morový sloup, zámek Nový Falkenburk.
Lemberk
Hrad a zámek Lemberk patří k nejstarším šlechtickým sídlům v zemi. Vystavět jej nechal Markvartic Havel z Hruštice, později zv. z Lemberka, jehož manželkou byla sv. Zdislava. V prostorách zámku se nachází pozoruhodný "Bajkový sál" s kazetovým stropem.
Křižany
Dokladem stáří této vsi je zmínka z roku 1384 o původně gotickém kostelu sv. Maxmiliána, zbarokizovaném v 17. století. V interiéru se nachází pozdně barokní vybavení. Před kostelem je z r. 1747 umístěna plastika sv. Jana Nepomuckého, stojícího na obráceném džberu s reliéfy svatých patronů proti moru, hladu a válce. Z následujícího století pochází přilehlá fara a socha sv. Josefa. Blízká kaple s barokní Pietou je památkou z poloviny 18. století. V obci se každoročně koná open air hudební a divadelní festival Křižanské léto.
Nedaleko obce se tyčí horolezci velmi oblíbené Krkavčí skály (Vajoletky) se dvěma skalními věžemi Pannou a Praporkem.
Zdislava
Jedna z nejmenších obcí Podještědí, pojmenovaná po sv. Zdislavě z Lemberka, leží v dlouhém údolí Zdislavského potoka, pramenícho na jižních svazích vrchu Velký Vápenný. Dominantou obce je barokní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1726, v jehož interiéru upoutá cínová křtitelnice z poloviny 17. století a dřevěný malovaný strop s obrazy z legendy o sv. Janu Křtiteli.
Druzcov a Jeřmanská skála
U příjezdové silnice do obce upoutá klasicistní kaple sv. Josefa z roku 1834 se zvoničkou. Na východní straně přiléhá k vesnici Druzcovský les s nejvyšším vrchem Kyselinčí kopec (571 m). Smrkovými lesy prochází červeně značená cesta kolem tajemného Pruského kříže, pískovcového převisu Jeřmanská skála, Friedrichova kříže a vrchu Holubník (562 m).
Kotel a Tisícileté lípy
Malou vísku Kotel mezi obcemi Osečná a Český Dub, prvně zmíněnou v roce 1399, proslavily především dvě "tisícileté" lípy velkolisté. Kotelské lípy jsou pravděpodobně nejmohutnější a nejproslulejší stromy severních Čech. Stáří té starší se odhaduje na 800 - 950 let. Památné stromy měří v obvodu 5 a 9 m a dosahují úctyhodných výšek 23 a 25,5 m. Obě lípy jsou duté, dutina větší z nich připomíná svými rozměry klenutou kapli. Při silnici za vsí stojí barokní kaplička sv. Anny, s cennou freskou uvnitř.
Čertova zeď
Čertova zeď, lidově též "Brdo", představuje mimořádný geologický jev vzniklý ve třetihorách, kdy se do pískovcové trhliny mezi Světlou pod Ještědem a Bezdězem vylilo magma. Když pískovec zvětral a odplavil se, objevila se víc jak 20 km dlouhá, 2-3 m široká a místy až 20 m vysoká vypreparovaná čedičová žíla, pozoruhodná svými sloupcovými kvádry. Koncem 19. století byly nejcennější části zdi vytěženy jako stavební materiál a zachovalo se pouze její torzo, celistvěji zachovaná je pouze její cca 12 m dlouhý úsek nedaleko obcí Smržov a Kotel. Lidová pověst vypráví o sázce sedláka s čertem, o postavení kamenné zdi do prvního ranního zakokrhání. Sedlák nad čertem vyhrál svým důvtipem, když sám zakokrhal a probudil místní kohouty. Čertova zeď je od roku 1964 chráněnou národní přírodní památkou.
Zábrdí
Od lidového názvu Čertovy zdi zv. "Brdo" je odvozen názem přilehlé vesnice Zábrdí. Na úpatí Zábrdského kopce (498 m) poblíž prameniště potoka se rozkládá lesní hřbitov s kaplí. Upoutá zde také zachovalá patrová roubená usedlost se zdobenými podstávkami, pavlačí a pískovcovým chlévem. Na návsi se nachází kaple se zvonicí pozdně barokní tradice a kříž z r. 1830, jehož kamenný podstavec nese reliéfy Panny Marie Bolestné, sv. Jana Nepomuckého a sv. Linharta.
Všelibice
Dnešní obec je složena ze 13 částí, jen některé části obce se však mohou pochlubit historickými památkami. V Budíkově připomíná pískovcová plastika Nejsvětější Trojice z roku 1865 místního lidového tvůrce Jana Kolomazníka. Poblíž silnice z Všelibic do Budíkova stojí pozdně středověký smírčí kříž. Na původní všelibické návsi se nachází kaple z roku 1840.
Cetenov, Hrubý Lesnov
V obci Cetenov se nachází kaple sv. Linharta, v Hrubém Lesnově upoutají zachovalá roubená stavení lidové tradice. Dominantní úlohu hraje malebné údolí Zábrdky, kde se prolínají břehové louky s lesními porosty.
Hlavice
Ústřední památkou obce Hlavice je jednolodní pozdně barokní kostel sv. Linharta z poloviny 18. století. Ke kostelu přiléhá jednopatrová fara, v popředí stojí cenné barokní sousoší sv. Linharta z doby kolem roku 1740. Hlavický svatostánek byl vyhlášen poutním místem. Tradice poutí v Hlavici se udržuje každý rok vždy na konci srpna.
Letařovice, Hradčany, Chvalčovice, Klamorna
Jednou z nejpůvabnějších vsí v Podještědí jsou Letařovice s kostelem sv. Jakuba. Původně středověký kostel byl v roce 1695 zbarokizován v roce 1734 byla přestavěna hranolová věž se zvonicí. Unikátní je kazetový strop kostela, složený z 91 čtverců, z nichž 60 vyzdobil figurálními malbami neznámý lidový umělec. V areálu kostela je kostnice s oltářem z 18. století, sestavným z lidských lebek a kostí.
V sousedních Hradčanech, necelý kilometr severozápadně od Letařovic, upoutá sloup sv. Jana a objekty lidové architektury.
Ve vísce Chvalčovice se nacházejí kaple, roubené domy, věkovité lípy a také lyžařský vlek.
Klamorna je pravěké sídliště ležící na ostrožně nedaleko Dehtár. Stál zde strážní hrad slovanského kmene Charvátů.
Trávníček
Na úpatí kopce pod vesnicemi Hradčany a Letařovice se nachází další půvabná víska, Trávníček. Jeho součástí je i nedávno obnovený tzv. Beranův hostinec pod lipami, roubená hospodářská usedlost, reprezentující typ podstávkového domu charakteristického pro českodubskou část Podještědí. V areálu hostince je provozován soukromý pivovar a koná se zde mnoho historicky a národopisně zaměřených kulturních akcí.
Sychrov
Architektonická perla kraje, romantický novogotický zámek, postavený jako residenční sídlo významného, původně francouzského rodu Rohanů, usazeného v Čechách. Sychrovské zámecké interiéry s proslulou řezbářskou výzdobou Konstantina Buška patří k nejreprezntativnějším svého druhu v Čechách. Vybavení zámku překvapí i velmi rozsáhlými sbírkami historického nábytku, skla, porcelánu a uměleckých děl. K zámku patří také rozlehlý zámecký park anglického typu, v němž se nachází nejbohatší a nejkrásnější botanická sbírka v České republice.
Bílá, Petrašovice, Bohdánkov
Obec Bílá je známá svou zemědělskou tradicí. Poprvé byla zmíněna v r. 1537 jako malá osada, dnes zahrnuje 13 vsí. Vedle novostaveb se zachovaly původní lidové stavby. Výjimečný roubený dům s lomenicí se zapuštěnou pavlačí a takzvaným "horským štítem" pochází z r. 1833. Z drobných památek se nachází na hřbitově centrální kamenný kříž s reliéfy patronů země z r. 1893, márnice se zvoničkou a při silnici do Petrašovic kaplička.
V Petrašovicích se dochovala podivuhodná roubená rychta z roku 1695. Při severní straně prostorné návsi se nalézá skromná kaplička. Ves často navštěvoval český básník Fráňa Šrámek. Ucházel se o dceru místního řídícího učitele Hrdličky Miloslavu, kterou si nakonec vzal.
V podhorské vísce Bohdánkov jsou památkově chráněná kaple a barokní plastika Immaculaty.
Proseč pod Ještědem, Javorník
Ráz horské obce Proseč pod Ještědem dokresluje výrazný vrch Kamenný (615 m). Proseč je známá výskytem drahých kamenů, ve dvou lomech se těžily achátové koule s drúzami ametystu a záhnědy, jaspisy a chalcedony. Na východní straně v borovém hájku zasadili do nevelkého skaliska Hrubá skála členové místního Sokola pamětní desku obětem války. V Hoření Proseči stojí dosud drobná kaplička, cenné monumentální sousoší sv. Josefa se čtyřmi patrony země však bylo při stavbě kravína strženo.
K obci Proseč pod Ještědem patří i malá víska na trase od Českého Dubu k Ještědu, Javorník. Kromě dominantní stavby, kterou je budova bývalé školy, zde najdete několik historických chaloupek. V Javorníku naleznete také místní kozí farmu, kterou ocení jak rodiny s dětmi, tak milovníci výrobků z kozího mléka.
Domaslavice, Vlčetín, Luhov
Osadu Domaslavice tvořila původně svobodnická usedlost, kterou pohltil ve druhé polovině 16. století poplužní dvůr založený Janem z Oprštorfu. Zajímavou památkou obce je kaplička Nejsv. Trojice a sv. Jana Nepomuckého z roku 1726, zmiňovaná v díle Karoliny Světlé Kříž u potoka. V rámci nedávné rekonstrukce kapličky musela být stavba o několik metrů "posunuta". Vedle kapličky se nachází smírčí kříž, tzv. "maltézský" kámen, patrně středověkého původu.
Ve Vlčetíně stojí kaple, pomník obětem války a řada krásných roubených staveb. Do Vlčetínské samoty Luhov zasadila Karolina Světlá děj svého románu Nemodlenec. Kříž sv. Floriána a zarůstající rybníček umocňuje atmosféru tohoto romantického koutu.
Hodkovice nad Mohelkou
Druhé největší město Podještědí, vzniklé z osady ležící při kupecké stezce na pravém břehu Mohelky. Rozrůstala se zejména v místech náměstí, které dnes tvoří městskou památkovou zónu. Náměstí dominuje novorenesanční radnice z r. 1889, barokní sloup Panny Marie z r. 1707 obklopený šesti sochami českých patronů, kašna a pomník prvního prezidenta T. G. Masaryka. Původní dřevěný kostel středověkého založení nahradil barokní jednolodní kostel sv. Prokopa s hranolovou věží. Pěšinu od areálu kostela k vrchu lemují kapličky křížové cesty zakončené novogotickou kaplí. Na severním okraji města se nachází barokní sousoší sv. Heleny, sv. Jana a sv. Petra, zhotovené kolem roku 1750.
Ze sportovního letiště vzlétají bezmotorová a motorová letadla k vyhlídkovým letům. V létě je v provozu koupaliště s restaurací a v zimě sjezdová trať v Záskalí.
Raubířské skály a Skalní údolí u Hodkovic
Raubířské skály tvoří výrazné útvary kvádrových pískovců vpravo od komunikace do Liberce. Jejich geomorfologickou součástí je romantické Skalní údolí severně od Hodkovic nad Mohelkou, směrem k Záskalí. Mezi zajímavostmi zdejší lokality najdete např. vyhlídkovou skálu Štefanku, Skalní kapli, Medvědí kámen či Raubířskou jeskyni.