Sbírkový předmět měsíce února (2024)
Fotografie z pozůstalosti Anežky Čermákové-Slukové
Před 160 lety, konkrétně 12. února 1864, se ve Světlé pod Ještědem narodila Anežka Sluková, později provdaná Čermáková. Budoucí učitelka, etnografka, spisovatelka a překladatelka se ve věku čtrnácti let přestěhovala do Prahy, kde se jí po smrti otce ujala její teta, spisovatelka Karolina Světlá. Anežka u ní zůstala až do spisovatelčiny smrti v roce 1899 a stala se její pravou rukou. Byla jí asistentkou, pomocnicí v domácnosti, společnicí i sekretářkou. Světlá, která se v pozdním věku potýkala se zrakovými problémy, diktovala Anežce své příběhy, a ta je zapisovala. Pozdní rukopisy Karoliny Světlé jsou tedy psány rukou její neteře Anežky.
Anežka se po smrti Karoliny Světlé se stala jedním z dědiců a správkyní velké části její pozůstalosti, kterou následně věnovala Podještědskému muzeu. Za většinu osobních památek po Karolině Světlé, které můžete u nás v muzeu vidět, vděčíme právě jí.
V dospělosti se i Anežka věnovala vlastní literární činnosti, psala zejména pohádky a povídky inspirované rodným Podještědím a vzpomínky na Karolinu Světlou.
Zemřela 7. března 1947 v Praze ve věku 83 let.
V archivu Podještědského muzea máme uloženu i rukopisnou vzpomínku na její působení coby osobní asistentky Karoliny Světlé. Úryvek rukopisu, který Anežka psala ve 2. polovině třicátých let 20. století “Jak jsem předčítala Karolině Světlé”, si můžete přečíst zde:
“... Přines Národní listy. Národní listy byly nejmilejším tiskem K. Světlé, která vždy stála na krajní levici. Vždy v opozici proti svému choti, prof. Petru Mužákovi, jenž byl politickým ctitelem Dra. L. Riegera. Musila jsem jí je předčítat od úvodního článku a zpráv politických až k denním zprávám, jen hospodářskou část ponechávala svému choti. “To jsou dějiny přítomnosti” řekla jednou sestra její, paní Sofie Podlipská, když přišla navštíviti Světlou v dopoledních hodinách věnovaných četbě novin. Ač prof. Schöbl, znamenitý oční lékař, známý a ceněný více v cizině než doma, oční její chorobu dokonale vyléčil, musila si, přec jen oči šetřiti a četla sama jen knihy francouzské a německé, co bylo českého, dala si předčítati.”
Na přiložených fotografiích:
1) Anežka Sluková v mladém věku. 1890
2) Anežka Čermáková-Sluková s manželem Josefem Čermákem - Na horách. Bez datace.
3) Anežka Čermáková-Sluková s praneteří Milenkou Rašínovou. 1934
4) Anežka Čermáková-Sluková s manželem Josefem Čermákem (sedící) a švagrem Františkem Čermákem s jeho dcerou Miladkou na Bohušově poli. Zřejmě 1914
