Sbírkový předmět měsíce ledna (2024)
Kolovrat
Zatímco léto bylo v minulosti v našem kraji spjato s venkovními zemědělskými pracemi, zima patřila kolovrátkům. Chladné období nejen v Podještědí totiž patřilo tzv. přástvám a dračkám, tedy předení lnu (či konopí) a draní peří. Jednalo se nejen o pracovní, ale i společenské události. Lidé se k nim scházeli od svatomartinského posvícení 11. listopadu až do 4. neděle Družební 13. dubna. Přadleny s kolovratem sedaly v kruhu kolem visacího krbu nebo lampy. Chlapci se k nim připojovali později, s výrobou košťat, houžví nebo šindele. Společná práce šla rychle od ruky a o zábavu nebyla nouze. K oběma činnostem totiž patřilo zpívání, šprýmování, a také nejrůznější povídačky.
Třeba příběh o hastrmanovi, který se na podještědských přástvách vyprávěl, zachytil v Obecní kronice Petrašovic z let 1919—1922 Jan Hrdlička. Následující úryvek z přepisu lidového vyprávění dokazuje, že strach má velké oči.
“Byli jsme u rychtářů v Kohoutovicích na oučtech. Šlo nás z Potrosovic dobře mandel. (...) Měsíček svítil jako rybí voko, dyž jsme vokolo půlnoci šlapali cestu na spálov k domovu. Když jsme došli k potoku, viďál soused Jaršů pod keřem ňákou velikou hlavu. “Sousedi”. poudá, “koukněte, co to tamhle je?” Vidíme hlavu. A ta vám svítila! Měla dlouhý vlasy jako hřívu a ty jen hořely. “Hastrman,” vzkřikne starej Daněk, práskne do koženek a juž pelentí zpátky do Kohoutovic. My jako splašený koně ženem za ním. (...) Ráno koukáme, kde ten hastrman seďal. Byl tam shnilej topolovej pařez — to byla ta hlava — a po břehu ve vodě táhly se dlouhý jeho kořeny — to byly ty pačesy. No, strejcoj Daňkovýmu jsme se vysmáli. Ale my měli taky kus vostudy. Dlouho se nám pošklebovali v neděli v Hodkovicích na rynku nebo u Nosků v hospodě, jak nás strašil hastrman s fukovou nohou.”
Lidové vypravování z přástev zachycené v kronice je významným pramenem z mnoha důvodů. Zachycuje totiž nemovité kulturní dědictví našeho kraje, jakým je třeba místní dialekt, lidové tradice a zvyky, historické místní názvy, ale i historické množstevní označení.
Kdo z nás by v současnosti řekl, že jede do Potrosovic nebo označil patnáctičlennou skupinu jako mandel? Nebo se v noci vylekal hastrmana? A nebo šel k sousedům na přástvu?