Toulky krajem pod Ještědem


"...Je mi tě věru líto, ty starý Ještěde! Opěvají-li naši básníci hory české, nikdy nezazní jméno tvoje v písních jejich; líčí-li nám krásy naší otčiny, nikdy se při tom nezmiňují o zelených tvých stráních ani o tvých lesích … ani o stříbrookých tvých studánkách, kde tančívají podvečer malí vodníčkové vedle bledých lesních panen, česajících si tam dlouhé zlacené vlasy při svitu vycházejícího měsíce … a přece se statečně držíš, Ještěde! 

Od věků bráníš cizinci cestu přes lesnatý hřbet k srdci svému, kde chováš láskyplně rodné děti svoje …

Ještěde, zůstaň nám navždy hradbou." 

Karolina Světlá

 

 

 

Světlá pod Ještědem

Zřejmě nejznámější a nejoblíbenější obcí v českodubské části Podještědí je Světlá pod Ještědem, která je jednou z nejstarších osídlených lokalit v regionu. Zděný kostel sv. Mikuláše pochází z roku 1643, barokní přestavba včetně přístavby cibulovité věže se uskutečnila v r. 1730. Z nejvyššího výklenku shlíží sv. Mikuláš, níže jsou sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého, erb nad vchodem patří Jakubu Lamottovi z Frintroppu, majiteli Sychrova. Vzácnou památkou byl středověký zvon, který se roztavil při požáru kostela v r. 1899.

Malebný podještědský kraj nejvíce proslavilo dílo velké české spisovatelky Karoliny Světlé, na jejíž počest byl v roce 1931 před místním svatostánkem odhalen pomník od hořického sochaře Josefa Bílka. Zakladatelka českého vesnického románu Karolina Světlá pobývala v obci, jíž vděčí za svůj pseudonym, se svým manželem Petrem Mužákem v letech 1853-1865. Její pobyty připomíná mj. i hostinec U Richtrů - rázovitý Antošův statek z r. 1835, který je dějištěm Vesnického románu. Také náměty ostatních románů a povídek čerpala z místních reálií a umísťovala je do blízkého okolí. Dějišti jejích literárních příběhů prochází okružní naučná stezka "Po stopách Karoliny Světlé". 

V obci se každoročně na přelomu května a června koná open air Festival Karoliny Světlé, který představuje významnou národopisně histrickou kulturní akci nadregionálního charakteru. 

 

 

Pláně

Ze Světlé pod Ještědem se můžete vypravit do nedaleké horské osady Pláně. Svými pohledy k Ještědu a výhledem do Českého středohoří, stejně tak jako dobrou kuchyní v místní horské chatě, jsou Pláně vděčným výletním cílem ve všech ročních obdobích. Kromě tradiční turistické sezóny poskytují zdejší sjezdové tratě výborné podmínky i pro zimní rekreaci.

 

 

Ještěd

Vrchol hory Ještěd (1012 m) je nejtypičtější dominantou a symbolem Libereckého kraje. V roce 1973 byla na jeho vrcholu dokončena nová impozantní stavba hotelu s televizním vysílačem. V roce 1969 obddržel architekt Karel Hubáček Perretovu cenu za originální projekt, v roce 2000 objekt získal titul "stavba století" České republiky a od roku 2007 figuruje na indikativním seznamu památek navržených k zápisu mezi památky UNESCO. Atraktivnost hory zvyšuje visutá lanová dráha, která vyvezla na vrchol první pasažéry v roce 1933, dnešní moderní zařízení přepraví 525 osob za hodinu v každém směru. Ještěd patří mezi nejoblíbenější sportovní a turistická centra severu Čech. Lyžařský areál se skokanskými můstky, sjezdovými tratěmi, penziony a restauracemi je také východiskem turistických cest.

 


Padouchov, Velká a Malá Basa, Ještědský vodopád

Nad obcí Světlá, nad osadou Padouchov, byly ve vápencových žilách starých lomů objeveny dvě pukliny - Velká a Malá Basa. Místo těžby vápence inspirovalo Karolinu Světlou k napsání povídky Lamač a jeho dítě. Zelená značka stoupá na vrch Vápenice (711 m) s puklinami Liščí dírou a Křížovou jeskyní.

Na místě najdete také tzv. Ještědský vodopád, překrásný zejména v období zimy, která mění padající vodu v kouzelné ledopády.  

 


Hoření a Dolení Paseky

Obojí podještědské "Paseky" náleží k obci Světlá pod Ještědem a v obou najdete zajímavé příklady podještědské lidové architektury. V Doleních Pasekách, v chalupě "U Barčinejch" našla Karolina Světlá zázemí svých pozdějších pobytů v kraji, tzv. druhé letní sídlo. Se svým mužem se v roce 1885 zasloužila o zřízení místní školy na tehdejším národnostním rozhraní.

Lokalita je bohatým nalezištěm chráněného šafránu Heuffelova.

 

 

Rozstání pod Ještědem a Lesopark Horka

Rozstání pod Ještědem je osada v jihozápadním cípu obce Světlá pod Ještědem. Historicky proslula zvláště prodejem hus, které obchodníci hnali v tisícových hejnech přes Ještěd do Lužice. V dolní části vsi se nachází jedna z nejkrásnějších památek podještědské lidové architektury, jednopatrový statek U Sedmi javorů z konce 18. století.

Na úpatí nedaleké Mázovy Horky naleznete rozsáhlé golfové hřiště, jehož součástí je i restaurace s barem.

Rodiny s dětmi dozajista ocení přičleněný lesopark Horka, s přírodními a vzdělávacími herními prvky, jimž dominuje ležící strážce lokality, obr Máza.  
 

 


Mázova Horka a Skalákovna

V prostoru mezi Světlou pod Ještědem, resp. její částí Jiříčkov, a Rozstáním se vypíná vrch Mazova Horka (569 m). Na vrcholu výrazného pískovcového kužele zůstal po drobném středověkém strážišti kruhový příkop. Na severovýchodním úpatí byly na počátku 19. století vytesány do skály dvě obytné místnosti s trojicí oken, na vnější skalní stěně je patrná luneta s letopočtem 1873. Skalákovna se stala známou díky povídce Karoliny Světlé Skalák.
 

 

Starý Dub, Modlibohov, Sobákov

Silnice směřující k Českému Dubu od Ještědu vede kolem několika historických osad, jež jsou dnes součástí Města Český Dub. Ve Starém Dubu můžete vidět zajímavou kruhovou barokní kapli Navštívení Panny Marie, postavenou v r. 1760, v nedalekém Modlibohově Vás upoutá tři sta let stará ztepilá lípa malolistá, v Sobákově zase jeskyně vytesané do pískovcových skal, sloužící místním obyvatelům jako sklepy.



Osečná

První zmínky o Osečné na říčce Ploučnici souvisí s nedalekým hradem Děvínem a spadají do r. 1352. Dřevěný kostelík sv. Víta je doložen ve stejné době, v r. 1565 položil Karel von Bibrštejn základy pozdně gotického renesančního kostela. V jeho interiéru se nachází renesanční kamenná kazatelna na iónském pilíři a rodinná hrobka Bibrštejnů a Šlejniců. K významným památkám města se řadí mariánský sloup, kde Pannu Marii obklopují sv. Vít s říšským jablkem a lvem, sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Křtitel s beránkem a sv. František Xaverský. Na návrší při silnici do Kotle stojí barokní sousoší sv. Heleny, sv. Jana a sv. Pavla, zhotovené stejně jako v Českém Dubu a Hodkovicích n. Mohelkou kolem r. 1750. Ani Osečná neunikla pozornosti spisovatelky Karoliny Světlé, zasadila sem děj románu Frantina.

 

 

Prameniště Ploučnice, Janův Důl

Milovníci turistických stezek si mohou mezi obcemi Osečná a Janův Důl projít naučnou stezkou "K pramenům Ploučnice".  Hlavní prameniště se nachází u tzv. Jenišovského mlýna, nedaleko obce Janův Důl. Místo je označováno za jedno z nejvydatnějších pramenišť ve střední Evropě vůbec. Jeho vydatnost neklesá ani v době dlouhodobého sucha. Vývěr je tak mocný, že byl schopen pohánět tři sta metrů vzdálený Jenišovský mlýn. Délka celého toku Ploučnice od pramene do Děčína měří více než 105 km.
 

 

Lázně Kundratice a Mannův les

V těsné blízkosti města Osečná se nachází areál druhých největších lázní Libereckého kraje, Lázně Kundratice. V blízkosti vsi se nacházela bohatá rašeliniště, což vedlo ke vzniku možná nejstarších slatinných lázní v Čechách. Lázně poskytují svým hostům procedury, které působí velmi příznivě při následujících onemocněních: revmatická artritida, Morbus Bechtěrev, funkční poruchy páteře (blokády páteře), chronické ploténkové syndromy a stavy po operaci plotének, artrózy, spondylózy atd. Lázně Kundratice jsou vyhledávány jednak z léčebných důvodů, jednak jako zajímavá turistická lokalita. V roce 2012 vznikl při okraji lázeňského areálu příměstský park s hatěmi a odpočinkovými altány, tzv. Mannův les, kde můžete v přírodním prostředí obdivovat mnoho vzácných i ohrožených druhů zdejší fauny i flóry.

 

 

Chrastná a Chrastenský vodopád