Tipy na výlety


PĚŠÍ VÝLET NA CELÝ DEN

 

Z Českého Dubu k Čertově zdi  (15 km)

Český Dub - Malý Dub - Čertova zeď - Kotel - Rozstání - Mazova Horka - Starý Dub
Z centra Českého Dubu se vydáme žlutě značenou cestou, překročíme potok Ještědku a kolem zámečku textilního podnikatele Franze von Schmitta, dnešního Domova důchodců, opustíme poslední domy. Polní cestou se budeme blížit k osadě Malý Dub a brzy pod nevysokým vrchem Zabitý vstoupíme do lesa zvaného Na spravedlnosti. Lesní cesta dlouhá téměř dva kilometry ústí na křižovatku cest "Pod Čertovou zdí". Odbočíme na modrou značku ke zbytkům Čertovy zdi, původně víc jak dvacet kilometrů dlouhé čedičové žíly. Geologický jev z období třetihor s vodorovnou sloupcovou odlučností představuje světový unikát, který byl v r. 1964 vyhlášen za národní přírodní památku. Zpět do Českého dubu se dostaneme krátkým okruhem přes Smržov. Naše cesta však pokračuje z křižovatky cest po žluté a modré značce do osady Kotel ke dvěma "tisíciletým" lípám, jejichž stáří se odhaduje na 300 - 400 let. Z obce putujeme polní cestou k severu přes osadu Suchý Janův Důl, z lesíka Pavlův háj vyjdeme na silnici, kde se napojíme na zelenou Cestu K. Světlé. V dolní části Rozstání vlevo od cesty stojí jeden z nejkrásnějších podještědských statků U Sedmi javorů, odtud přijdeme na golfové hřiště. Při stoupání na vrchol kuželového vrchu Mazova Horka, kde je znatelný val středověkého strážiště, procházíme okolo Skalákovny - obydlí vytesaného ve skále (dějiště povídky K. Světlé Skalák). Z těchto míst budeme již jen klesat vesměs po silnici k jihu do Českého Dubu. Červená značka nás povede přes obce Javorník a Starý Dub, kde stojí kruhová kaple sv. Panny Marie. Závěrečný kilometrový úsek sleduje levý břeh potoka Ještědky.

 

 

Prastarou cestou z Českého Dubu na Sychrov  (11 km)

Český Dub - Letařovice - Údolí Mohelky - Trávníček - Vlastibořice - Sychrov
Z českodubského náměstí se vydáme po modré turistické značce, která nás strmým úvozem vyvede na zalesněný Ovčí vrch. Opustíme les a pokračujeme po silnici, odkud je krásný výhled na celou oblast Českého ráje, až do Letařovic. V obci, která patří k místům s nejstarším osídlením v kraji, se zachovala řada roubených domů, ale za pozornost stojí především hřbitovní kostel sv. Jakuba, postavený v raném baroku v r. 1659. Vzácnou památkou interiéru je kazetový strop zobrazující legendu sv. Jakuba, kterou vytvořil lidový umělec v r. 1722, a kostnice s oltářem sestaveným z lidských kostí a lebek v roku hřbitova. Cesta prudce klesá do údolí Mohelky, vede přes Trávníček, kde odbočí vpravo přes můstek (v těchto místech stojí obnovený Beranův vodní mlýn), a stoupá do Sedlíštěk. K zámku Sychrov zbývá pouhých pět kilometrů, ještě však musíme navštívit Vlastibořice s kostelem sv. Kateřiny
a zbylé zdivo bývalé tvrze. Spojení ze Sychrova je vlakovou (nikoliv však do Českého Dubu, kam železnice nevede) i autobusovou dopravou.

 

 

Máselnou cestou z Hodkovic do Liberce  (14 km)

Hodkovice nad Mohelkou - Záskalí - Javorník - Rašovský hřeben - Hlubocký hřeben - Pláně pod Ještědem - Liberec
Na této cestě poznáme celou východní polovinu Ještědského hřbetu. Z Hodkovic nad Mohelkou přes Pláně pod Ještědem, tzv. Máselnou cestou, chodily v minulém století denně ženy z Podještědí prodávat zemědělské výrobky na liberecké trhy. Z Hodkovic vede červená cesta do obce Záskalí, která leží na "staré pražské" silnici. Na nejvyšším bodě odbočíme k vrchu Javorník (648 m), kde stávala od r. 1899 až do požáru v r. 1974 známá restaurace v podobě obřího sudu. Odtud modrá značka prochází dál hlavním hřbetem kolem Javor
nické kaple z r. 1812 přes Rašovské sedlo a dál do osady Rašovka. Cesta vede většinou odlesněným hřebenem k hospodě U Šámalů, a odtud půjdeme s severozápadu stále po hlavním Hlubockém hřebenu po modré značce. Asi kilometr vlevo leží výběžek hřebene, oblíbené startovací místo rogalistů. Okolo Památníku tábora lidu z r. 1870 dorazíme na Pláně pod Ještědem. Roztroušeným horským chalupám vévodí známá turistická chata, která bývala již před válkou oázou českých turistů v převážně německém prostředí. Z Plání sestupujeme červeně značenou vrstevnicovou cestou, která prochází lesem a zčásti vede i po staré Hraběcí cestě ke konečné zastávce tramvaje v Horním Hanychově. Zpět do Hodkovic se můžeme přepravit autobusem nebo vlakem.

 

 

 

Ze Světlé pod Ještědem na Ještěd  (13 km)

Světlá pod Ještědem - Padouchov - Malá a Velká Basa - Vápenice - Pláně pod Ještědem - Ještěd - Horní Hanychov
Ze Světlé pod Ještědem se vydáme okružní zelenou Cestou Karoliny Světlé, která nás provede po místech, kde se odehrávají příběhy jejích vesnických románů a povídek. Máme-li dost sil, můžeme pokračovat z vísky Jiříčkov do podhorské osady Padouchov až na samotný Ještěd. Nad Padouchovem nás krátká odbočka přivede ke známým vápencovým lomům. v puklinách lomů, Velké Base a Malé Base, se projevují krasové jevy přístupné pouze speleologům. Ze zeleně značené cesty nás další odbočka přivede na vrch Vápenice, kde budeme odměněni nevšedním výhledem na Podještědí. I tady se ve vápencovém lomu nacházejí jeskyně - Křížová a Liščí, registrované jako zimoviště netopýrů. Z horské osady Pláně pod Ještědem pokračujeme hřebenovou červeně značenou cestou k chatě Ještědka a od ní horskou silničkou na vrchol. Dominantou je sto metrů vysoký horský hotel z r. 1973, který nahradil starý hotel z r. 1907 (vyhořel r. 1963). Z nejvyššího bodu celého Ještědského hřbetu odjíždí pravidelně každou celou hodinu kabinová lanovka do dolní stanice Horní Hanychov. Spojení z Liberce do Světlé pod Ještědem zajišťují autobusy.

 

 

 

 

 

VÝLETY NA KOLE

 

Z Liberce přes Český Dub na Sychrov (32 km)

Liberec - Rašovka - Proseč pod Ještědem - Český Dub - Libíč - Údolí Mohelky - Sychrov
Trasa vyznačená silniční tabulkou KČT č. 14 propojuje Liberec s německou Žitavou a jižním směrem Českodubsko s Turnovem, projíždí Českým rájem a přes Jičín se zatáčí k Praze. z liberecké kotliny trasa překoná Ještědský hřbet v osadě Rašovka (610 m) a klesá do Proseče pod Ještědem. U Domaslavic jsme již v mírné pahorkatině a pohodově sjíždíme k Českému Dubu. Dokladem bohaté historie města je areál kláštera johanitů, kostel sv. Ducha, hláska, renesanční radnice či mariánský sloup. Nelze vynechat návštěvu Podještědského muzea. Cykloturistická značka nás vede podél Ještědky až do obce Libíč, kde se potok vlévá do řeky Mohelky. Jsme v kraji čisté pramenité vody, původních roubených chalup a zajímavých památek. Malebným údolím proti toku Mohelky vystoupáme k zámku Sychrov s bohatě zdobenými interiéry a vzácným anglickým parkem. Součástí trasy je i návratová cesta přes Hodkovice nad Mohelkou a Záskalí zpět do Liberce. Jen fyzicky zdatní cyklisté mohou pokračovat do Turnova a projíždět kouzelnou krajinu Českého ráje.

 

 

Ze Stráže pod Ralskem na Ještěd a zpět  (50 km)

Stráž pod Ralskem - Osečná - Družcov - Křížany - Křížanské sedlo - Tetřeví sedlo (Výpřež) - Ještěd
Pásovou modrou značkou je vyznačen výlet ze Stráže pod Ralskem podél řeky Ploučnice k Hamru na Jezeře, kde se po hrázi Hamerského rybníka vjíždí do lesů. Projedeme pod zříceninou Děvína, míjíme rybník v Chrastné s chatovým táborem Jadran a těsně kolem Lázní Kundratic vjíždíme na náměstí v Osečné. za kostelem sv. Víta nabízejí v místní farmě projížďky na koních, červeně značená cesta vede k Jenišovskému Mlýnu a pramenům Ploučnice - vývěru v jezírku. Cesta po silnici k Druzcovu a dále do Křížan bude prověrkou sil a vytrvalosti. Silnice stoupá od Ještědského potoka (378 m) nad vlakovou zastávku Křížany do Křížanského sedla (550 m), kde stojí barokní socha Piety. Značka odb

očuje vpravo na táhlou lesní hřebenovou cestu přes Malý Ještěd (754 m) k Tetřevímu sedlu, známějšímu pod názvem Výpřež, neboť zde byli koně vypřahání z povozů. Poslední úsek je po asfaltované silnici na vrchol Ještědu, kdy nastoupáme 1 012 metrů nad mořem. Sjezd z výpřeže do Křížan je dlouhý 11 km a prověří naše brzdy. Do Stráže pod Ralskem se lze vrátit původní trasou okolo hradu Děvín, nebo po silnici přes Osečnou, Břevniště a Hamr na Jezeře.