Co o sobě prozradí známý obraz Hlásky?

Kdykoliv navštívíte Blaschkovu vilu, nemůžete ho minout. Obraz českodubské Hlásky ve svém robustním dřevěném rámu už řadu let dotváří interiér haly muzea. Zachycuje jednu z nejstarších památek Českého Dubu ještě bez pozdějších romantických přístaveb a zároveň připomíná původní obyvatele vily – rodinu Blaschků.

Olejomalba z roku 1904 se do sbírek Podještědského muzea dostala po druhé světové válce jako součást majetku rodin Schmittů a Blaschků, které postihl poválečný odsun německého obyvatelstva. Jako kvalitní malba neznámého autora pak po desetiletí visela v muzeu. O jejím autorovi jsme nevěděli nic.

Až donedávna.

Při přípravě výstavy Grenzlandmuseum – muzeum ve službách totality jsme podrobně procházeli dosud nezpracovanou korespondenci někdejšího německého muzea. Archivní prameny přinesly řadu nových informací o předmětech, které jsou dodnes součástí našich sbírek. A mezi nimi se nečekaně objevil i dobře známý obraz Hlásky.

Ukázalo se, že na své cestě z majetku rodiny Schmitt-Blaschka do dnešního Podještědského muzea měl ještě jednu zastávku: Grenzlandmuseum.

V roce 1942 jej městu věnovala Martha Thyll, nejmladší dcera Franze von Schmitta, výslovně pro potřeby nového muzea. Rodina podnikatele sbírky Grenzlandmusea obohatila řadou předmětů spojených s firmou F. Schmitt. U tohoto obrazu však dárkyně zdůraznila, že nemá být zařazen k rodinným památkám, ale do části věnované historii města.

A připojila ještě jednu důležitou informaci: obraz označila za dílo malíře Charlemonta.

Zdálo se, že máme autora.

Jenže archivní údaj je teprve stopa. Při bližším zkoumání malby jsme objevili podpis. A na něm nestálo Charlemont, nýbrž Ginzkey.

Stopa nás přivedla k malířce Hermine Ginzkey (1864–1933), rodačce z nedalekých Vratislavic nad Nisou. Zároveň se objevila zajímavá souvislost s původním určením obrazu. Ginzkey studovala ve Vídni u malíře Huga Charlemonta a jeho bratra Eduarda a později pokračovala ve studiích v Mnichově.

Jméno Charlemont navíc nebylo rodině Schmittů neznámé. Charlemontovi pracovali pro Schmitty, Blaschky i jejich známější příbuzné Liebiegy, pro něž vytvářeli malířská a sochařská díla. S jejich tvorbou se proto setkáváme také ve sbírkách Oblastní galerie Lázně v Liberci.

Obraz, kolem kterého jsme léta téměř bez povšimnutí procházeli, získal díky přípravě výstavy zpět jméno své autorky – a zároveň další část svého pozoruhodného osudu.

Přijďte objevit příběh Grenzlandmusea a jeho sbírek. Výstava Grenzlandmuseum – muzeum ve službách totality bude k vidění v Městské knihovně v Českém Dubu. Zahájena bude 12. září v rámci Dnů evropského dědictví komentovanými prohlídkami.