Krajinný ráz

Už samo krajinné uspořádání tohoto území působí jako obrovská kulisa. Z rovinatého Pojizeří přechází poměrně klidná krajina, zbrázděná pouze údolími potoků a potůčků směřujících k říčce Mohelce, v pahorkatinu na severu, až ji ukončí samostatné mohutné pásmo Ještědu, dosahující výše 1 012 metrů. Malebnost kraje dotvářejí tu a tam vystupující zaoblené kopečky.

 

Ráz krajiny se během staletí měnil. Kdysi byly svahy Ještědu pokryty hustými, převážně listnatými lesy dubovými, javorovými, bukovými, jak to dodnes dosvědčují názvy samotného Dubu i nedalekého Javorníku. Dávní obyvatelé si byli nuceni získat plochy pro své osady kácením a vypalováním lesních porostů a podle toho dávali jména i svým sídlům, jako Světlá, Paseky, Proseč. Původní listnaté lesy většinou nahradily smrkové porosty, ve vyšších polohách se vyskytuje uměle vysazená kleč, v jižnějších částech Podještědí je borový porost. Chráněna je řada památných stromů, např. lípy velkolisté v Kotli, lípa malolistá v Modlibohově nebo Šimonova borovice u Soběslavic.

 

Na volných plochách mezi lesy vznikaly louky plné voňavých, často léčivých bylin, jimiž zdejší babky kořenářky léčily každou chorobu. Dosud zde najdeme mimo jiné omamně vonící vemeník dvoulistý, krvavě rudé hvězdičky hvozdíku kartouzku a na okraji lesa vysoké trsy zlatokvětého starčeku hajního, jehož lidový název "kycol" se dosud nepodařilo jednoznačně vysvětlit, který ale přesto dál pomáhá lidem léčit některé jejich neduhy. V okolí Hamerského rybníku se vyskytuje zvláštní květena, jako je masožravá rosnatka okrouhlolistá.

 

Bohaté stromové porosty dávaly snadno dostupný a vyhovující stavební materiál pro výstavbu obydlí nejen na vesnicích, ale i ve městech v celém Podještědí. Bylo tomu tak v Liberci, v Hodkovicích, v Osečné a pochopitelně i v Českém Dubu. Dnes pouze některé lokality listnatých porostů, které by zasluhovaly přísnou ochranu, ukazují alespoň v náznaku krásu, bohatství a rozmanitost původní neporušené krajiny.