Sbírkový předmět měsíce března (2025)

Z Divokého západu do Českého Dubu

Válečník ze severoamerického národa Sauků, dobrodruh a cestovatel, sádrová busta… Jak spolu souvisí Divoký západ a Český Dub, nebo jinak řečeno: koloniální výpravy evropských mocností a sbírky Podještědského muzea? Možná jste si při návštěvě expozic Blaschkovy vily všimli busty s exotickými „indiánskými“ rysy, která shlíží z knihovničky spolku Česká beseda. Tento sádrový odlitek mužské tváře byl dlouhá léta záhadou – kdo byl jeho předlohou a jak se dostal do Českého Dubu? Zachycuje podobu konkrétního člověka a dokládá, jak stereotypní jsou naše evropské představy, podle nichž bychom ji považovali prostě za „indiánskou“.

Cesta busty do Českého Dubu souvisí se slavným cestovatelem Enrique Stanko Vrázem, který se přátelil s členy spolku Česká beseda a v Českém Dubu přednášel o svých dobrodružstvích. Patrně při jedné ze svých návštěv bustu spolku věnoval a dlouho se předpokládalo, že jde o běžný suvenýr z jeho cest. Nedávný výzkum historiků umění však odhalil skutečné pozadí vzniku této busty – a příběh, který se za ní skrývá, je daleko zajímavější, než jsme si mysleli!

Tvář legendárního válečníka

Historička umění Pavla Machalíková z Ústavu dějin umění AV ČR, se bustou zabývala v rámci příprav výstavy Mezi divočinou a třeštícím velkoměstem, kterou nyní můžete vidět ve výstavní síni „13“ v Západočeské galerii v Plzni. Při své práci zjistila, že jde o odlitek z obličejové masky sňaté v zajetí jednomu z nejvýznamnějších vůdců severoamerických původních národů z 19. století – legendárnímu válečníkovi Černému jestřábovi (Black Hawk, cca 1767–1838).

Kdo byl Černý jestřáb?

Černý jestřáb pocházel z kmene Sauků a proslavil se jako válečný vůdce. Během války v roce 1812 bojoval na straně Britů proti Spojeným státům, aby chránil území svého kmene před americkými osadníky. V roce 1832 se postavil americké armádě v tzv. Black Hawk War. Po porážce byl spolu s dalšími aktéry válečného konfliktu zajat a odvezen do Washingtonu. A právě tam vznikla i jeho busta.

Cestou do Washingtonu byl spolu s dalšími představiteli indiánských kmenů vystavován v řadě amerických velkoměst. V zajetí byl portrétován (například slavným malířem Georgem Catlinem) a byl také sejmut odlitek jeho obličeje – pravděpodobně pro tehdejší populární frenologické studie, které se zabývaly analyzováním lidských osobností na základě tvaru lebky, ale vedly také k nechvalně proslulým úvahám o vývojové pokročilosti jednotlivých národů. Po propuštění se vrátil zpět ke svému kmeni a záhy zemřel. Jeho tvář zůstala zachována v podobě sádrových replik, které se šířily mimo jiné mezi sochaři 19. století. Jedna z těchto replik se zřejmě dostala k Enrique Stanko Vrázovi za jeho pobytů v 90. letech 19. století v Chicagu – a posléze tedy patrně do Českého Dubu.

Busta putuje do Plzně

Tento vzácný exponát je nyní zapůjčen na výstavu v Plzni, kde si ho můžete prohlédnout! Výstava Mezi divočinou a třeštícím velkoměstem: Americká zkušenost Středoevropanů ve vizuální kultuře 19. století probíhá od 7. března do 25. května 2025 v Západočeské galerii v Plzni.

Děkujeme Pavle Machalíkové za odhalení této fascinující historie – a vás, milí návštěvníci, srdečně zveme do Plzně! Přijďte si bustu prohlédnout na vlastní oči a objevte příběhy Evropanů, kteří se v 19. století vydali za oceán za poznáním i dobrodružstvím, ale mějte při tom také na mysli osudy původních národů Severní Ameriky, které byly tragicky zasaženy důsledky kolonizace. Exponáty, jako je tato busta, by nám měly připomínat problematickou provenienci řady artefaktů ve sbírkách dnešních muzeí i násilí, které s jejich získáváním bylo mnohdy spojeno. Je k nim proto třeba přistupovat s patřičnou ohleduplností.