Farní kostel sv. Ducha
Původně gotický kostel Seslání Ducha svatého byl založen před polovinou 13. století (po roce 1237) jako farní, později sloužil i jako konventní svatyně johanitů.
Poprvé je i s patrociniem zmíněn roku 1291 v listině krakovského biskupa Pavla, kterou uděloval odpustky osobám, které se kály a zároveň navštívily některý z kostelů řádu rytířů sv. Jana Jeruzalémkého, mj. i kostel "ve Světlé sv. Ducha v místě klášterním", lat. "Cvetla s. Spiritus in loco conventuali". Uvedenou "Světlou" je míněn budoucí "Český Dub", ve svých počátcích nazývaný Novou Světlou (vzhedem ke starší osadě Světlá výše v horách), či pouze Světlou.
Nejstarší dochované stavební prvky kostela jsou pozdně gotické, pocházející z konce 15. století.
Ve druhé polovině 16. století, za Jana z Operštorfu, byl kostel renesančně upraven a rozšířen pro potřeby "dvojí víry". Následně sloužila původní část kostela utrakvistům (většina města), západní přístavba pak katolíkům (vrchnost - Operštorfové). Toto rozšíření se navenek projevuje zalomením kostela a netypickým prvkem "dvojích" vstupních dveří.
Dnešní barokní podobu získal kostel po požáru v roce 1694, a to podle projektu pražského stavitele Jana Václava Pánka nebo jeho syna Jana Šimona Pánka (Panetia) v letech 1694–1695. Do roku 1681 se kolem kostela rozprostíral městský hřbitov, poté děkanská zahrada.
K severní straně kostela přiléhal již od 13. století řádový špitál, pravděpodobně spjatý i s léčitelskými aktivitami svaté Zdislavy z Lemberka (manželka zakladatele kláštera). Do požáru v roce 1371 byl špitál dřevěný, později již zděný, doložený i písemně, o velikosti "pro 12 chudých a potřebných". Špitál je doložen jak uvedenou písemnou zmínkou, tak archeologicky. V těsné blízkosti špitální stavby je doloženo i několik hrobů s patologicky deformovanými kosterními ostatky.
Klasicistní fara na východní straně kostela, s renesančním jádrem, pochází z konce 17. století (stavitel Jan Šimon Pánek). Vstupní brána do kostelního areálu je barokní, datovaná rokem 1735.
V depozitoriu ve věži kostela se dochovala unikátní, šablonovou technikou zdobená pozdně gotická skříň z konce 15. století (dnes v expozici Podještědského muzea).