Historie města Český Dub


Český Dub

 

Historie Českého Dubu sahá do románského období. Město patří k nejstarším sídlům severních Čech a vzniklo při kupecké stezce jako tržní osada na vyvýšenině obtékané potoky Ještědka a Rašovka.

Újezd Vladislavice včetně hradu, raně románského kostela a přilehlé osady svěřil roku 1115 kníže Vladislav I. Benediktinskému klášteru v Kladrubech.
 

Novým majitelem se stal v roce 1237 Markvartic Havel z Lemberka se svou ženou Zdislavou z Lemberka. Právě tito dva majitelé dali souhlas Johanitům, rytířskému řádu, jehož posláním bylo kromě charitativní činnosti i šíření a obrana křesťanské víry mečem, aby vybudovali svou komendu s kaplí sv. Jana křtitele a pojmenovali ji Nová Světlá. Opodál stál raně románský kostel sv. Ducha s roubeným špitálem, ve kterém příležitostně léčila manželka Havla, sv. Zdislava. Na komendu Johanitů pak navázalo ohrazené město. Ve 14. st. se vyskytuje pojmenování "Dub, jinak Světlá". V průběhu 18. st. se vžilo označení Český Dub. V první polovině 14. st. získalo město svůj znak: zelený košatý dub ve stříbrném poli.
 

Panství Johanitů ukončili roku 1425 husité pod velením Jana Čapka ze Sán. Celou oblast drželi ve své moci až do roku 1434, kdy se odehrála bitva u Lipan.


V roce 1512 udělil majitel panství Jan z Vartemberka Dubu významné privilegium, čímž urychlil hospodářský vzestup města.


V letech 1569 a 1572 udělil Jan z Oprštorfu městu další privilegia.


V roce 1565 byla uprostřed náměstí postavena zděná renesanční radnice s věží, která představuje jednu z dominant města a někdy v 70. letech 16. st. byl postaven renesanční hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice.


V úsporném hospodaření pokračoval český šlechtic Zikmund Smiřický ze Smiřic a dále jeho dědici.


Za Jana Ludvíka Hektora Isolaniho se roku 1639 zmocnila Dubu švédská vojska. Po necelém roce opustili Švédové náš kraj, ale do Dubu se ještě několikrát vrátili a město vypálili. Velký požár 29. srpna 1694 byl opravdu zkázou pro město. Zničil 35 domů, kostel sv. Ducha, školu, radnici, špitál a vrchnostenské stodoly. Těžké hospodářské podmínky nemohlo vyřešit ani privilegium císaře Leopolda I. z roku 1701.


V roce 1720 postihl město opět požár a v témže roce se začala v kraji šířit nová morová epidemie, kterou připomíná mariánský sloup z roku 1723.


V polovině 19. st. ovlivnil život obyvatel Českého Dubu rozvoj textilního průmyslu. První textilní podnik zde založili roku 1802 bratři Slukové, avšak po úspěšných počátcích museli svou činnost v roce 1843 ukončit.


V roce 1838 koupil dubské panství od Dolnorakouského náboženského fondu kníže Kamil Rohan a v též době začíná město rozvíjet schopný textilní podnikatel Franz von Schmitt. Prosperující firma řízená z Českého Dubu patřila k významným textilním podnikům monarchie a Schmittův podnikatelský duch se promítal i do obrazu města. Postaveny byly nové objekty, opraveny domy, budovaly se silnice atd. Rohanové si však postavili zámek na Sychrově, kde sídlili až do roku 1945.


Pohromou pro město byl velký požár v roce 1858, který kromě řady domů zničil českodubský renesanční zámek. Rok nato navštívil Český Dub poprvé Bedřich Smetana, podruhé to bylo v roce 1860 před svým odjezdem do Švédska.


Pracovní podmínky v textilní továrně Schmittově, stejně jako v jiných továrnách, nebyly dobré a vyvolaly stávky dělníků v roce 1858 a 1867.


Významným centrem kulturního a společenského života se stalo muzeum Karolíny Světlé, v jehož čele stál od počátku řídící učitel Václav Havel.


Po vzniku Českolsovenska došlo ve městě k otevření české školy, kina, knihovny, nové sokolovny, založení muzea či započetí výstavby koupaliště.


Rozvoj města přerušila okupace v roce 1938 a začlenění českého Podještědí do německé říše. Po osvobození v roce 1945 se stalo Českodubsko opět součástí turnovského okresu až do nového správního uspořádání v roce 1960, kdy bylo celé Podještědí připojeno k okresu Liberec.


Během komunistického režimu po roce 1948 dochází spíše k devastaci městských památek, stavební rozvoj nastává až po roce 1989, největší realizací je přístavba základní školy. V roce 1991 byly objeveny prostory johanitského kláštera a po dvou letech zpřístupněny veřejnosti.

Užitečné odkazy: VIA SACRA | MaxiArt Plus s.r.o.