Turistické cíle v Českém Dubu a okolí


Starý Dub
Zde můžete vidět zajímavou kruhovou barokní kapli Navštívení Panny Marie, která byla postavena v r. 1760. V Modlibohově upoutá tři sta let stará ztepilá lípa malolistá, vytesané jeskyně do pískovcových skal sloužily jako sklepy obyvatelům Sobákova.

Světlá pod Ještědem
Světlá je zřejmě nejznámější a nejoblíbenější obcí Podještědí. První zmínka o tržní vsi Světlá je z r. 1291. Stala se jednou z nejstarších v regionu. Zděný kostel sv. Mikuláše pochází z roku 1643, barokní přestavba včetně přístavby cibulovité věže se uskutečnila v r. 1730. Z nejvyššího výklenku shlíží sv. Mikuláš, níže jsou sv. Florián a sv. Jan Nepomucký, erb nad vchodem patří Jakubu Lamottovi z Frintroppu, majiteli Sychrova. Vzácnou památkou byl středověký zvon, který se roztavil při požáru kostela v r. 1899. V prostoru před svatostánkem byl v r. 1931 na počest velké české spisovatelky Karoliny Světlé, jejíž literární dílo snad nejvíce proslavilo malebný podještědský kraj, odhalen pomník od sochaře J. Bílka.
Zakladatelka českého vesnického románu K. Světlá pobývala v obci, jíž vděčí za svůj pseudonym, se svým manželem Petrem Mužákem v letech 1853 - 1865. Její pobyty připomíná i nynější hostinec U Richtrů - rázovitý Antošův statek z r. 1835 je dějištěm Vesnického románu. Také náměty ostatních románů a povídek čerpala z místních reálií a umísťovala do blízkého okolí. Dějišti literárních příběhů prochází okružní zeleně značená "Cesta Karolíny Světlé".
Ze Světlé se mohou turisté dále vypravit na Pláně. Sjezdové tratě zde poskytují výborné podmínky pro zimní rekreaci.

Dolení a Hoření Paseky
Ve vsi, kde stojí zajímavý objekt zvonice, je bohaté naleziště chráněného šafránu Heuffelova. V Doleních Pasekách v chalupě "U Barčinejch" našla Karolína Světlá své druhé letní sídlo. Se svým mužem se zasloužila v r. 1885 o zřízení místní školy na tehdejším národnostním rozhraní. Zalesněný vrch Ostrá Horka (552 m) se vypíná nad vsí, v jejíž dolní části je tenisové a fotbalové hřiště.

Rozstání pod Ještědem
Osada proslula zvláště prodejem hus, které obchodníci hnali v tisícových hejnech do Lužice. V Rozstání údajně také stojí pověstný kříž z románu Karolíny Světlé Kříž u potoka. V dolní části vsi je jedna z nejkrásnějších památek podještědské lidové architektury: jednopatrový statek U Sedmi javorů z konce 18. století. Na úpatí Mazový Horky naleznete nádherné golfové hřiště s devíti jamkami, jehož součástí je restaurace s barem.

Mazova Horka - Skalákovna
Jižně od Světlé pod Ještědem a dvou částí obce Vesce a Jiříčkova se vypíná vrch Mazova Horka (569 m). Na vrcholu výrazného pískovcového kužele zůstal po drobném středověkém strážišti kruhový příkop. Na severovýchodním úpatí byly na počátku 19. století vytesány do skály dvě místnosti s trojicí oken, na vnější skalní stěně je patrná luneta s letopočtem 1873. Skalákovna se stala známou díky povídce Karolíny Světlé Skalák.

Proseč pod Ještědem
Ráz horské obce Proseč pod Ještědem dokresluje výrazný vrch Kamenný (615 m). Proseč je známá výskytem drahých kamenů, ve dvou lomech se těžily achátové koule s drúzami ametystu a záhnědy, jaspisy a chalcedony. Na východní straně v borovém hájku zasadili do nevelkého skaliska Hrubá skála členové místního Sokola pamětní desku obětem války. V Hoření Proseči stojí dosud drobná kaplička, cenné monumentální sousoší sv. Josefa se čtyřmi patrony země však bylo při stavbě kravína strženo.

Padouchov, Javorník
Nad osadou Padouchov byly ve vápencových žilách starých lomů objeveny dvě pukliny - Velká a Malá Basa. Místo těžby vápence inspirovalo Karolínu Světlou k napsání povídky Lamač a jeho dítě. Zelená značka stoupá na vrch Vápenice (711 m) s puklinami Liščí dírou a Křížovou jeskyní. V malé vísce Javorník u Českého Dubu je dominantní stavbou bývalá škola.

Hodkovice nad Mohelkou
Druhé největší město Podještědí a osada ležící při kupecké stezce na pravém břehu Mohelky se rozrůstala v místech náměstí, které dnes tvoří městskou památkovou zónu. Středu města dominuje novorenesanční radnice z r. 1889, dále zde stojí kašna, barokní sloup Panny Marie z r. 1707 obklopený šesti sochami českých patronů a pomník prvního prezidenta T. G. Masaryka. Původní dřevěný kostel středověkého založení nahradil barokní jednolodní kostel sv. Prokopa s hranolovou věží. Pěšinu od areálu kostela k vrchu lemují kapličky křížové cesty zakončené novogotickou kaplí. Na severním okraji města se nachází barokní sousoší sv. Heleny, sv. Jana a sv. Petra zhotovené kolem roku 1750. Ze sportovního letiště vzlétají bezmotorová a motorová letadla k vyhlídkovým letům. V létě je v provozu koupaliště s restaurací a v zimě sjezdová trať v Záskalí.

Raubířské skály
Tyto skály tvoří výrazné útvary kvádrových pískovců vpravo od komunikace do Liberce. Jejich geomorfologickou součástí je Skalní údolí severně od Hodkovic nad Mohelkou.

Osečná
První zmínky o Osečné na říčce Ploučnici souvisí s nedalekým hradem Děvínem a spadají do r. 1352. Dřevěný kostelík sv. Víta je doložen ve stejné době, v r. 1565 položil Karel von Bibrštejn základy pozdně gotického renesančního kostela. V jeho interiéru se nachází renesanční kamenná kazatelna na jónském pilíři a rodinná hrobka Bibrštejnů a Šlejniců. K významným památkám města se řadí mariánský sloup, kde Pannu Marii obklopují sv. Vít s říšským jablkem a lvem, sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Křtitel s beránkem a sv. František Xaverský. Na návrší při silnici do Kotle stojí barokní sousoší sv. Heleny, sv. Jana a sv. Pavla, zhotovené stejně jako v Českém Dubu a Hodkovicích n. M. kolem r. 1750. Ani Osečná neunikla pozornosti spisovatelky K. Světlé, která sem zasadila děj románu Frantina.

Chrastná
Cennou památkou je barokní brána z 18. st. se sochou sv. Linharta, plastikami ovce a vola a erbem rodu Hartigů v kartuši. V blízkosti rybníka slouží v letní sezóně autokemp Jadran s chatkami, caravan camp a restaurace.

Zábrdí
Na úpatí Zábrdského kopce (498 m) poblíž prameniště potoka se rozkládá lesní hřbitov s kaplí.Upoutá vás zde jistě zachovalá patrová roubená usedlost se zdobenými podstávkami, pavlačí a pískovcovým chlévem. Na návsi se nacházejí kaple se zvonicí pozdně barokní tradice a kříž z r. 1830, jehož kamenný podstavec nese reliéfy Panny Marie Bolestné a světců Jana Nepomuckého a Linharta.

Družcov
U příjezdové silnice upoutá klasicistní kaple sv. Josefa z r. 1834 se zvoničkou a tympanonem nad vstupem. Místní obyvatelé zde udržují dlouholetou hasičskou tradici. Na východní straně přiléhá k vesnici Družcovský les s nejvyšším vrchem Kyselinči kopec (571 m). Smrkovými lesy prochází červeně značená cesta kolem tajemného Pruského kříže, pískovcového převisu Jeřmanská skála, Friedrichova kříže a vrchu Holubník (562 m),

Čertova zeď
Čertova zeď je od r. 1964 národní přírodní památka. Mimořádný geologický jev vznikla ve třetihorách, kdy se vylilo do pískovcové trhliny mezi Světlou a Bezdězem magma. Když pískovec zvětral a odplavil se, objevila se víc jak 20 km dlouhá, 2 - 3 m široká a místy až 20 m vysoká vypreparovaná čedičová žila pozoruhodná sloupcovými kvádry. Koncem 19. století byly nejcennější části zdi vytěženy. Dnes zůstalo pouze torzo zdi asi 12 m dlouhé a 10 m vysoké. Lidová pověst vypráví o sázce sedláka ze Zábrdí o vlastní duši s čertem , kdo dřív ostaví do prvního zakokrhání kamennou zeď. Sedlák nakonec svým důvtipem nad čertem vyhrál, když zakokrhal a probudil místní kohouty.

Kotel
Malou vísku Kotel, prvně zmíněnou v r. 1399, proslavily především "tisícileté" lípy velkolisté. Chráněné lípy jsou pravděpodobně nejmohutnější a nejproslulejší stromy severních Čech, jejichž stáří se odhaduje na 300 - 400 let. Památné stromy měřící v obvodu 5 a 9 m dosahují úctyhodných výšek 23 a 25,5 m. Obě lípy jsou duté, dutina větší z nich připomíná svými rozměry klenutou kapli. Při silnici za vsí stojí barokní kaplička sv. Anny uvnitř s cennou freskou.

Lázně Kundratice
V blízkosti vsi se nacházela bohatá rašeliniště, což vedlo ke vzniku možná nejstarších lázní v Čechách. Dnes jsou Lázně Kundratice opět součástí obce Osečná. Lázně poskytují svým hostům procedury, které působí velice příznivě při následujících onemocněních: revmatická artritida, Morbus Bechtěrev, funkční poruchy páteře (blokády páteře), chronické ploténkové syndromy a stavy po operaci plotének, artrózy, spondylózy atd.
Ubytování hostů je v jednolůžkových nebo dvoulůžkových pokojích s příslušenstvím. Poloha léčebny využívá příznivé klimatické podmínky Ještědského pohoří, které chrání Lázně Kundratice před studenými severovýchodními větry.

Prameniště Ploučnice
Místo je označováno za jedno z nejvydatnějších pramenišť ve střední Evropě vůbec. Jeho vydatnost neklesá ani v době dlouhodobého sucha. Vývěr je tak mocný, že byl schopen pohánět tři sta metrů vzdálený Jenišovský mlýn. Délka celého toku od pramene do Děčína měří více než 105 km.

Janův Důl
Památkou je kaplička postavená v r. 1796. Rekreační nabídku obce představuje areál Camping 2000, vybudovaný ze zemědělské usedlosti a koupaliště v umělé vodní nádrži. Turistická cesta značená červeně prochází obcí a směřuje jižně do blízkosti Jenišovského mlýna k hlavnímu prameništi Ploučnice.

Všelibice
Dnešní obec je složena ze 13 částí. Jen některé části obce se však mohou pochlubit historickými památkami. V Budíkově pískovcová plastika Nejsvětější Trojice z r. 1865 připomíná lidového tvůrce Jana Kolomazníka původním nápisem. Poblíž silnice z Všelibic do Budíkova stojí pozdně středověký smírčí kříž. Na původní všelibické návsi se nachází kaple z r. 1840.

Buškova skála u Přibyslavic
Buškově skále poblíž Přibyslavic neřeknou místní jinak než "Buškovna". Obytná místnost vytesaná ve skále je pozůstatkem středověkého hrádku. Skála dnes leží na soukromém pozemku.

Ještědský hřbet
Na vrchol Ještědu, odkud je úchvatný kruhový výhled, vyjíždí každou celou hodinu visutá lanová dráha.
Svébytný svět představují dvě desítky vápencových jeskyní udivující krasovou výzdobou. Jeskyně "ještědského krasu" jsou však veřejnosti nepřístupné, slouží pouze k výzkumu speleologů.
Ještědský hřbet představuje výrazný horský masiv, jehož nejvyšší hora Ještěd (1 012m) je králem mezi vrcholy viditelným ze vzdálenosti sta kilometrů.
Hostinec U Šámalů nese jméno po Antonínu Šámalovi, který zde provozoval hostinec od roku 1864. Dnes se zde můžete občerstvit pouze o víkendech.

Křížany
Dokladem stáří této vsi je zmínka z roku 1384 o původně gotickém kostelu sv. Maxmiliána, zbarokizovaném v 17. století. V interiéru se nachází pozdně barokní vybavení. Před kostelem je z r. 1747 umístěna plastika sv. Jana Nepomuckého, stojícího na obráceném džberu s reliéfy svatých patronů proti moru, hladu a válce. Z následujícího století pochází přilehlá fara a socha sv. Josefa. Blízká kaple s barokní Pietou je památkou z poloviny 18. století.

Krkavčí skály (Vajoletky)
Krkavčí skály (472 m) si přejmenovali horolezci podle věží v Dolomitech na Vajoletky. Skalní zeď z pískovce zpevněného sloučeninami železa má údolní výšku 35 m a náhorní 15 m. Hlavní věže se jmenují Západní (Panna) a Východní (Praporek).

Žibřidice
Na místě dřevěného kostelíku ze 14. století byl postaven r. 1672 jednolodní raně barokní kostel sv. Šimona a Judy. Kostel s plastikou sv. Floriána a barokní farou tvoří ještě s barokním sloupem a lidovou reliéfní plastikou Piety celek značné architektonické hodnoty. K nedalekému čedičovému vrchu Stříbrník (507 m) s výraznou sloupkovitou odlučností vede zelená a žlutá značka.

Zdislava
Jedna z nejmenších obcí Podještědí leží v dlouhém údolí Zdislavského potoka, který pramení na jižních svazích vrchu Velký Vápenný. Současný název dostala obec v r. 1946 podle paní z Lemberku sv. Zdislavy. Uvnitř barokního kostela sv. Jana Křtitele postaveného v r. 1726 upoutá cínová křtitelnice z poloviny 17. století a dřevěný malovaný strop s obrazy z legendy o sv. Janu Křtiteli. Při vchodu na hřbitov stojí pozdně barokní márnice z druhé poloviny 18. století s obrazem Svaté rodiny na zdi. Mariánský sloup a plastika sv. Jana Nepomuckého jsou součástí návsi. Při silnici k vlakové zastávce je ve stráni zapuštěn mohutný středověký smírčí kříž, nazývaný také švédský.

Bílá
Obec Bílá je známá svou zemědělskou tradicí. Poprvé byla zmíněna v r. 1537 jako malá osada, dnes zahrnuje 13 vsí. Vedle novostaveb se zachovaly původní lidové stavby. Výjimečný roubený dům s lomenicí se zapuštěnou pavlačí a takzvaným "horským štítem" pochází z r. 1833. Z drobných památek se nachází na hřbitově centrální kamenný kříž s reliéfy patronů země z r. 1893, márnice se zvoničkou a při silnici do Petrašovic kaplička. V dolní části obce jsou pěkná hřiště na kopanou a tenis.

Petrašovice, Bohdánkov
V Petrašovicích se dochovala podivuhodná roubená rychta z r. 1695. Při severní straně prostorné návsi se nalézá skromná kaplička. Ves často navštěvoval český básník Fráňa Šrámek. V podhorské vísce Bohdánkov jsou památkově chráněná kaple a barokní plastika Immaculaty.

Luhov, Vlčetín, Domaslavice
Právě do samoty Luhov, severně od Bílé zasadila Karolína Světlá děj románu Nemodlenec. Kříž sv. Floriána a zarůstající rybníček umocňuje atmosféru tohoto romantického koutu.
Ve Vlčetíně stojí kaple, pomník obětem války a řada krásných roubených staveb. V místní jednotřídce působil zakladatel českodubského muzea, učitel Václav Havel.
Domoslavice tvořila původně svobodnická usedlost, kterou pohltil ve druhé polovině 16. století poplužní dvůr založený Janem z Oprštorfu. Hned vedle chátrající kapličky sv. Jana Nepomuckého z r. 1726, zmiňované v díle Karolíny Světlé Kříž u potoka, je do země zapuštěn středověký pískovcový smírčí kříž.

Letařovice, Hradčany, Chvalčovice
Jednou z nejpůvabnějších vsí Podještědí jsou Letařovice. Z původního kostela sv. Jakuba připomínaného v r. 1363 jsou zachovány stopy středověkých nástěnných maleb. Ke zbarokizování kostela došlo v r. 1695 a v r. 1734 byla přestavěna hranolová věž se zvonicí.. Kazetový strop je složený z 91 čtverců, z nichž 60 vyzdobil figurálními malbami neznámý lidový umělec. Z konce 18. století pochází v kostnici oltář sestavný z lidských lebek a kostí.
V sousedních Hradčanech, necelý kilometr severozápadně, upoutá sloup sv. Jana a ve vsi objekty lidové architektury.
Ve vísce Chvalčovice se nacházejí kaple, roubené domy, věkovité lípy a také lyžařský vlek. Klamorna je pravěké sídliště ležící na ostrožně nedaleko Dehtár. Stál zde strážní hrad slovanského kmene Charvátů.

Hlavice
Jednolodní pozdně barokní kostel sv. Linharta z poloviny 18. století je opatřen věžičkou se zvonicí, kterou dnes kryje dřevěná šindel. Ke kostelu přiléhá jednopatrová fara a v popředí stojí cenné barokní sousoší sv. Linharta z doby kolem r. 1740. Hlavický svatostánek byl vyhlášen poutním místem. Tradice poutí v Hlavici se udržuje každý rok vždy na konci srpna.

Cetenov
V obci Cetenov se nachází kaple sv. Linharta, v Hrubém Lesnově upoutají zachovalá roubená stavení lidové tradice. Dominantní úlohu hraje malebné údolí Zábrdky, kde se prolínají břehové louky s lesními porosty.

Ještěd
V roce 1973 byla dokončena nová impozantní stavba hotelu s televizním vysílačem, která dodnes představuje jedinečnou dominantu celého libereckého kraje. Architekt Karel Hubáček obdržel v r. 1969 za originální projekt Perretovu cenu, v r. 2000 získal objekt titul "stavba století" České republiky. Atraktivnost hory zvyšuje visutá lanová dráha, která vyvezla na vrchol první pasažéry v r. 1933, dnešní moderní zařízení přepraví 525 osob za hodinu v každém směru. Ještěd patří mezi nejoblíbenější sportovní a turistická centra severu Čech. Lyžařský areál se skokanskými můstky, sjezdovými tratěmi, penziony a restauracemi je také východiskem turistických cest.

Liberec
Liberec s téměř 100 000 obyvateli je šestým největším městem v České republice. Vedle historických památek se pyšní moderní architekturou, řadou kulturních a sportovních zařízení.
Liberecká zoologická zahrada, jedna z nejstarších ZOO v Evropě, přechovává kolem tisíce exemplářů zvířat. Ze 150 zvířecích druhů patří k nejvzácnějším bílí tygři, orangutani, nosorožci, žirafy a dravý ptáci.
Liberecká botanická zahrada s nejmodernějšími skleníky v Čechách je okázalou ukázkou péče zvláště o tropické a masožravé rostliny, orchideje či australskou flóru.

Grabštejn
Hrad a zámek Grabštejn se může pochlubit skvostnou pozdně gotickou kaplí sv. Barbory. Blízký Hrádek nad Nisou představuje významný hraniční přechod do Polska a Německa, místní vodní nádrž Kristýna se stala atraktivním místem letní rekreace.

Jizerské hory
Jizerské hory přiléhající k Liberci ze severu patří k oblíbeným pohořím země. Nejvíce jsou navštěvovány v zimě lyžaři.

Sychrov
Romantický zámek Sychrov překvapí bohatými interiéry s rozsáhlými sbírkami nábytku, skla, porcelánu a obrazů. Procházka korunami vzácných dřevin starého anglického parku se jistě stane milým zážitkem.

Český ráj
Svět pískovcových skalních měst, zřícenin a hradů, borových hájů a také roubených staveb lidové architektury. Patrový roubený Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova pochází z roku 1716.

Maloskalsko
Okolí Malé Skály představuje romantický kout Pojizeří. Na pravém břehu strmí Vranovský hřeben s hrady Frýdštejn, Vranov a přírodním parkem Pantheon, naproti přes údolí se vypíná hřeben Suchých skal, skalní bludiště Kalich a Chléviště se zříceninou Zbiroh.
Středověký hrad Frýdštejn tvoří válcová věž o průměru devět metrů se zachovanými zbytky paláce. Současně s hradem vznikla obec stejného jména, nad níž stojí od r. 1894 rozhledna Kopanina.

Lužické hory
Tato chráněná krajina navazuje na západní část Ještědského hřbetu. Turisté rádi vystupují na nejvyšší horu Luž (793 m), Hvozd, Klíč, Sokol či Popovu skálu s vyhlídkou.
Chráněná přírodní památka Bílé (Sloní) kameny u Jítravy jsou zvláštním geologickým útvarem.

Lemberk
Hrad a zámek Lemberk patří k nejstarším šlechtickým sídlům v zemi. V prostorách zámku se nachází pozoruhodný "Bajkový sál" s kazetovým stropem.

Jablonné v Podještědí
Klášter v Jablonném v Podještědí založila v polovině 13. století sv. Zdislava, jejíž ostatky jsou uloženy v kryptě barokní baziliky Minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Ve městě se nachází ještě např. lovecký zámeček, morový sloup, zámek Nový Falkenburk.

Děvín
Středověký hrad založený Markvartici v r. 1215 leží na pískovcovém kuželu poblíž Hamru na Jezeře.

Ralsko
Čedičový kužel Ralsko (696 m) byl ideálním místem pro středověkou stavbu. Zřícenina na výrazném vrchu, kterou tvoří dvě čtverhranné věže, se stala pro města Mimoň a Stráž pod Ralskem neodmyslitelnou dominantou.

Hamr na Jezeře
Tradiční rekreační středisko Hamr na Jezeře nabízí koupání a slunění na písečných plážích Hamerského rybníku obklopeného borovými lesy.
 

Tipy na pěší výlet

Z Českého Dubu k Čertově zdi - 15 km

Český Dub - Malý Dub - Čertova zeď - Kotel - Rozstání - Mazova Horka - Starý Dub
Z centra Českého Dubu se vydáme žlutě značenou cestou, překročíme potok Ještědku a kolem zámečku textilního podnikatele Franze von Schmitta , dnešního Domova důchodců, opustíme poslední domy. Polní cestou se budeme blížit k osadě Malý Dub a brzy pod nevysokým vrchem Zabitý vstoupíme do lesa zvaného Na spravedlnosti. Lesní cesta dlouhá téměř dva kilometry ústí na křižovatku cest "Pod Čertovou zdí". Odbočíme na modrou značku ke zbytkům Čertovy zdi, původně víc jak dvacet kilometrů dlouhé čedičové žíly. Geologický jev z období třetihor s vodorovnou sloupcovou odlučností představuje světový unikát, který byl v r. 1964 vyhlášen za národní přírodní památku. Zpět do Českého dubu se dostaneme krátkým okruhem přes Smržov. Naše cesta však pokračuje z křižovatky cest po žluté a modré značce do osady Kotel ke dvěma "tisíciletým" lípám, jejichž stáří se odhaduje na 300 - 400 let. Z obce putujeme polní cestou k severu přes osadu Suchý Janův Důl, z lesíka Pavlův háj vyjdeme na silnici, kde se napojíme na zelenou Cestu K. Světlé. V dolní části Rozstání vlevo od cesty stojí jeden z nejkrásnějších podještědských statků U Sedmi javorů, odtud přijdeme na golfové hřiště. Při stoupání na vrchol kuželového vrchu Mazova Horka, kde je znatelný val středověkého strážiště, procházíme okolo Skalákovny - obydlí vytesaného ve skále (dějiště povídky K. Světlé Skalák). Z těchto míst budeme již jen klesat vesměs po silnici k jihu do Českého Dubu. Červená značka nás povede přes obce Javorník a Starý Dub, kde stojí kruhová kaple sv. Panny Marie. Závěrečný kilometrový úsek sleduje levý břeh potoka Ještědky.

Prastarou cestou z Českého Duba na Sychrov - 11 km

Český Dub - Letařovice - Údolí Mohelky - Trávníček - Vlastibořice - Sychrov
Z českodubského náměstí se vydáme po modré turistické značce, která nás strmým úvozem vyvede na zalesněný Ovčí vrch. Opustíme les a pokračujeme po silnici, odkud je krásný výhled na celou oblast Českého ráje, až do Letařovic. V obci, která patří k místům s nejstarším osídlením v kraji, se zachovala řada roubených domů, ale za pozornost stojí především hřbitovní kostel sv. Jakuba, postavený v raném baroku v r. 1659. Vzácnou památkou interiéru je kazetový strop zobrazující legendu sv. Jakuba, kterou vytvořil lidový umělec v r. 1722, a kostnice s oltářem sestaveným z lidských kostí a lebek v roku hřbitova. Cesta prudce klesá do údolí Mohelky, vede přes Trávníček, kde odbočí vpravo přes můstek (v těchto místech stojí obnovený Beranův vodní mlýn), a stoupá do Sedlíštěk. K zámku Sychrov zbývá pouhých pět kilometrů, ještě však musíme navštívit Vlastibořice s kostelem sv. Kateřiny a zbylé zdivo bývalé tvrze. Spojení ze Sychrova je vlakovou i autobusovou dopravou.

Máselnou cestou z Hodkovic nad Mohelkou do Liberce - 14 km

Hodkovice nad Mohlekou - Záskalí - Javorník - Rašovský hřeben - Hlubocký hřeben - Pláně pod Ještědem - Liberec
Na této cestě poznáme celou východní polovinu Ještědského hřbetu. Z Hodkovic nad Mohelkou přes Pláně pod Ještědem, tzv. Máselnou cestou, chodily v minulém století denně ženy z Podještědí prodávat zemědělské výrobky na liberecké trhy. Z Hodkovic vede červená cesta do obce Záskalí, která leží na "staré pražské" silnici. Na nejvyšším bodě odbočíme k vrchu Javorník (648 m), kde stávala od r. 1899 až do požáru v r. 1974 známá restaurace v podobě obřího sudu. Odtud modrá značka prochází dál hlavním hřbetem kolem Javornické kaple z r. 1812 přes Rašovské sedlo a dál do osady Rašovka. Cesta vede většinou odlesněným hřebenem k hospodě U Šámalů, a odtud půjdeme s severozápadu stále po hlavním Hlubockém hřebenu po modré značce. Asi kilometr vlevo leží výběžek hřebene, oblíbené startovací místo rogalistů. Okolo Památníku tábora lidu z r. 1870 dorazíme na Pláně pod Ještědem. Roztroušeným horským chalupám vévodí známá turistická chata, která bývala již před válkou oázou českých turistů v převážně německém prostředí. Z Plání sestupujeme červeně značenou vrstevnicovou cestou, která prochází lesem a zčásti vede i po staré Hraběcí cestě ke konečné zastávce tramvaje v Horním Hanychově. Zpět do Hodkovic se můžeme přepravit autobusem nebo vlakem.


Ze Světlé pod Ještědem na Ještěd - 13 km

Světlá pod Ještědem - Padouchov - Malá a Velká Basa - Vápenice - Pláně pod Ještědem - Ještěd - Horní Hanychov
Ze Světlé pod Ještědem se vydáme okružní zelenou Cestou Karolíny Světlé, která nás provede po místech, kde se odehrávají příběhy jejích vesnických románů a povídek. Máme-li dost sil, můžeme pokračovat z vísky Jiříčkov do podhorské osady Padouchov až na samotný Ještěd. Nad Padouchovem nás krátká odbočka přivede ke známým vápencovým lomům. v puklinách lomů, Velké Base a Malé Base, se projevují krasové jevy přístupné pouze speleologům. Ze zeleně značené cesty nás další odbočka přivede na vrch Vápenice, kde budeme odměněni nevšedním výhledem na Podještědí. I tady se ve vápencovém lomu nacházejí jeskyně - Křížová a Liščí, registrované jako zimoviště netopýrů. Z horské osady Pláně pod Ještědem pokračujeme hřebenovou červeně značenou cestou k chatě Ještědka a od ní horskou silničkou na vrchol. Dominantou je sto metrů vysoký horský hotel z r. 1973, který nahradil starý hotel z r. 1907 (vyhořel r. 1963). Z nejvyššího bodu celého Ještědského hřbetu odjíždí pravidelně každou celou hodinu kabinová lanovka do dolní stanice Horní Hanychov. Spojení z Liberce do Světlé pod Ještědem zajišťují autobusy.
 

Výlety na kole

Ze Stráže pod Ralskem na Ještěd a zpět - 50 km

Stráž pod Ralskem - Osečná - Družcov - Křížany - Křížanské sedlo - Tetřeví sedlo (Výpřež) - Ještěd
Pásovou modrou značkou je vyznačen výlet ze Stráže pod Ralskem podél řeky Ploučnice k Hamru na Jezeře, kde se po hrázi Hamerského rybníka vjíždí do lesů. Projedeme pod zříceninou Děvína, míjíme rybník v Chrastné s chatovým táborem Jadran a těsně kolem Lázní Kundratic vjíždíme na náměstí v Osečné. za kostelem sv. Víta nabízejí v místní farmě projížďky na koních, červeně značená cesta vede k Jenišovskému Mlýnu a pramenům Ploučnice - vývěru v jezírku. Cesta po silnici k Druzcovu a dále do Křížan bude prověrkou sil a vytrvalosti. Silnice stoupá od Ještědského potoka (378 m) nad vlakovou zastávku Křížany do Křížanského sedla (550 m), kde stojí barokní socha Piety. Značka odbočuje vpravo na táhlou lesní hřebenovou cestu přes Malý Ještěd (754 m) k Tetřevímu sedlu, známějšímu pod názvem Výpřež, neboť zde byli koně vypřahání z povozů. Poslední úsek je po asfaltované silnici na vrchol Ještědu, kdy nastoupáme 1 012 metrů nad mořem. Sjezd z výpřeže do Křížan je dlouhý 11 km a prověří naše brzdy. Do Stráže pod Ralskem se lze vrátit původní trasou okolo hradu Děvín, nebo po silnici přes Osečnou, Břevniště a Hamr na Jezeře.

Z Liberce přes Český Dub na Sychrov - 32 km

Liberec - Rašovka - Proseč pod Ještědem - Český Dub - Libíč - Údolí Mohelky - Sychrov
Trasa vyznačená silniční tabulkou KČT č. 14 propojuje Liberec s německou Žitavou a jižním směrem Českodubsko s Turnovem, projíždí Českým rájem a přes Jičín se zatáčí k Praze. z liberecké kotliny trasa překoná Ještědský hřbet v osadě Rašovka (610 m) a klesá do Proseče pod Ještědem. U Domaslavic jsme již v mírné pahorkatině a pohodově sjíždíme k Českému Dubu. Dokladem bohaté historie města je areál kláštera johanitů, kostel sv. Ducha, hláska, renesanční radnice či mariánský sloup. Nelze vynechat návštěvu Podještědského muzea. Cykloturistická značka nás vede podél Ještědky až do obce Libíč, kde se potok vlévá do řeky Mohelky. Jsme v kraji čisté pramenité vody, původních roubených chalup a zajímavých památek. Malebným údolím proti toku Mohelky vystoupáme k zámku Sychrov s bohatě zdobenými interiéry a vzácným anglickým parkem. Součástí trasy je i návratová cesta přes Hodkovice nad Mohelkou a Záskalí zpět do Liberce. Jen fyzicky zdatní cyklisté mohou pokračovat do Turnova a projíždět kouzelnou krajinu Českého ráje.
 
Užitečné odkazy: VIA SACRA | MaxiArt Plus s.r.o.