Krajina a příroda Českého Dubu a okolí


Českodubsko, jak nazýváme jižní část Podještědí, odpradávna osídlenou obyvateli české národnosti, je malebný kraj mnoha tváří. Příroda jako by chtěla lidem, kteří se rozhodli trvale žít v tomto hospodářsky poměrně chudém regionu, nahradit tvrdost života krásami životního prostředí.

Už samo krajinné uspořádání tohoto území působí jako obrovská kulisa. Z rovinatého Pojizeří přechází poměrně klidná krajina, zbrázděná pouze údolími potoků a potůčků směřujících k říčce Mohelce, v pahorkatinu na severu, až ji ukončí samostatné mohutné pásmo Ještědu, dosahující výše 1 012 metrů. Malebnost kraje dotvářejí tu a tam vystupující zaoblené kopečky.

Ráz krajiny se během staletí měnil. Kdysi byly svahy Ještědu pokryty hustými, převážně listnatými lesy dubovými, javorovými, bukovými, jak to dodnes dosvědčují názvy samotného Dubu i nedalekého Javorníku. Dávní obyvatelé si byli nuceni získat plochy pro své osady kácením a vypalováním lesních porostů a podle toho dávali jména i svým sídlům, jako Světlá, Paseky, Proseč. Původní listnaté lesy většinou nahradily smrkové porosty, ve vyšších polohách se vyskytuje uměle vysazená kleč, v jižnějších částech Podještědí je borový porost. Chráněna je řada památných stromů, např. lípy velkolisté v Kotli, lípa malolistá v Modlibohově nebo Šimonova borovice u Soběslavic. Na volných plochách mezi lesy vznikaly louky plné voňavých, často léčivých bylin, jimiž zdejší babky kořenářky léčily každou chorobu. Dosud zde najdeme mimo jiné omamně vonící vemeník dvoulistý, krvavě rudé hvězdičky hvozdíku kartouzku a na okraji lesa vysoké trsy zlatokvětého starčeku hajního, jehož lidový název "kycol" se dosud nepodařilo jednoznačně vysvětlit, který ale přesto dál pomáhá lidem léčit některé jejich neduhy. V okolí Hamerského rybníku se vyskytuje zvláštní květena, jako je masožravá rosnatka okrouhlolistá.

Velké šelmy, vlk, rys nebo medvěd zmizely z okolí Ještědu v 17. století. Dnes je hojně zastoupena srnčí zvěř, divoká prasata, zajíci a lišky. Nejhojnějším pěvcem je pěnkava obecná, běžným dravcem je káně lesní. V Mohelce, Ploučnici a jejich přítocích žijí pstruzi.

Bohaté stromové porosty dávaly snadno dostupný a vyhovující stavební materiál pro výstavbu obydlí nejen na vesnicích, ale i ve městech v celém Podještědí. Bylo tomu tak v Liberci, v Hodkovicích, v Osečné a pochopitelně i v Českém Dubu. Dnes pouze některé lokality listnatých porostů, které by zasluhovaly přísnou ochranu, ukazují alespoň v náznaku krásu, bohatství a rozmanitost původní neporušené krajiny.

 

Podnebí

Podještědí se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, pro kterou je charakteristické krátké, mírně chladné a vlhké léto. Průměrná roční teplota dosahuje 7 - 8°C, červencová teplota se pohybuje mezi 16 - 17 °C. Od dubna do září spadne 600 mm srážek, v zimním období 300 mm. Nejteplejší oblastí je jih Českodubské pahorkatiny. Vrchol Ještědu a Rašovský hřeben patří k největrnějším místům ČR.

 

Geologie

Ještědský hřbet vzniklý ve starohorách tvoří úzký pruh silurských a devonských hornin vyzdvižený při lužickém zlomu. V prvohorách vznikly porfyry a melafyry. Druhohorní písčité a jílovité materiály jsou patrné v pahorkatinách Podještědské, Českodubské a Kotelské, která obsahuje třetihorní sopečné suky a jílovité a vápnité pískovce. Čtvrtohorní sedimenty se nacházejí v podobě sprašových hlín a balvanových sutí při úpatí Ještědského hřbetu. Na řadě míst jsou ve vápencových žilách krasové útvary.

 

Vodstvo

Podještědí odvodňují řeky Mohelka a Ploučnice, pravobřežní přítoky Jizery a Labe. Na jihovýchodní části území se vlévají do Mohelky potoky Ještědka s přítoky Rašovka a Oharka a Malá Mohelka. Potok Zábrdka se vlévá do Jizery za Mnichovým Hradištěm. Severovýchodní část území odvodňuje Ještědský potok a Ploučnice. Největší vodní plochou je Hamerský rybník u Hamru na Jezeře.

 

Rostlinstvo a živočišstvo

Příroda Ještědského hřbetu je zahrnuta do Přírodního parku Ještěd. Původní listnaté lesy většinou nahradily smrkové porosty, ve vyšších polohách se vyskytuje uměle vysazená kleč, v jižnějších částech Podještědí je borový porost. Chráněna je řada památných stromů, např. lípy velkolisté v Kotli, lípa malolistá v Modlibohově nebo Šimonova borovice u Soběslavic. Z významných bylin najdeme u vrcholu Ještědu jen zbytky pukléřky islandské, na vápencových podkladech se usadil pcháč bezlodyžný, zvláštní květena, jako masožravá rosnatka okrouhlolistá, se vyskytuje v okolí Hamerského rybníka. Velké šelmy vlk, rys nebo medvěd zmizely z okolí Ještědu v 17. st. Hojně je zastoupena srnčí zvěř, divoká prasata, zajíci a lišky. Na skalách hnízdí výr velký, běžným dravcem je káně lesní, nejhojnějším pěvcem pěnkava obecná. Rozšířen je horský hmyz, zvláště střevlíci, tesaříci a nosatci. V Mohelce, Ploučnici a jejich přítocích žijí pstruzi. U vodních ploch se vyskytuje lyska černá, labuť velká, volavka popelavá a výjimečně čáp černý.

Užitečné odkazy: VIA SACRA | MaxiArt Plus s.r.o.