Podještědí národního obrození
a Karolíny Světlé

     V této expozici se projdete bytem spisovatelky Karolíny Světlé. Nahlédnete také do její pracovny s původním nábytkem, knihovnou a psacím stolem, obrazy a dalším vybavením.

     Karolína Světlá (1830-99) jezdila do Podještědí, rodiště svého manžela, od roku 1853 pravidelně na prázdninové pobyty. Milovanou krajinu zachytila ve svých pěti románech a třiceti povídkách. Místa jako Světlá pod Ještědem nebo blízké Hoření Paseky jsou úzce spjata s tvorbou této významné spisovatelky českého národního obrození.

     Kraj pod Ještědem je i dějištěm opery Hubička skladatele Bedřicha Smetany, který v Českém Dubu pobýval u své matky. Tuto skutečnost připomíná další část expozice, kde projdete divadelní scénou Hubičky v nastudování Národního divadla z roku 1892.

     Současně uvidíte vzácně dochované zařízení českodubské židovské modlitebny z 18. století, provedeme Vás podještědskou rychtou i selskou světnicí z počátku 19. století. Navštívíte vesnickou jednotřídku a také interiéry připomínající továrníka Konrada Blaschke, původního majitele novorenesanční vily ve které dnes sídlí Podještědské muzeum.

Gotická šablona v Čechách

     Technologie šablonové malby se poprvé ve střední Evropě objevuje u dvorního malíře císaře Karla IV., mistra Theodorika.
V 15. století šablonová technologie zlidověla.
Nález gotické skříně z konce 15. století ve věži kostela sv. Ducha v Českém Dubu umožnil udělat si představu o neznámé "dřevěné" gotice.

Johanitská komenda
sv. Zdislavy a Havla z Lemberka

     Na dálkové stezce z Prahy na Žitavsko byl (v místě dnešního Českého Dubu) založen mezi roky 1109-1115 knížetem Vladislavem I. hrad Vladislavice s raně románským kostelem, jehož zbytky zachytil archeologický průzkum. Po roce 1237 zakládá u tohoto kostela Havel z Lemberka se svou manželkou sv. Zdislavou johanitskou komendu (klášter) a přilehlé klášterní město. O významu tohoto kláštera svědčí fakt, že ho v roce 1357 navštívil císař Karel IV.

     V současné době je přístupná románská kaple sv. Jana Křtitele z doby kolem roku 1240, románsko-gotická velká síň o třech klenebních polích a menší sál konventu ze 40. let 13. století. V románské kapli sv. Jana Křtitele se na stěnách dochovaly mimo jiné i původní konsekrační kříže. V roce 2001 byla kaple stavebně obnovena a znovu vysvěcena biskupem litoměřickým ThDr. Josefem Kouklem, za přítomnosti prokurátora Maltézského řádu pana hraběte Bedřicha Strachvice. V kryptě pod kaplí jsou uloženy ostatky johanitských řeholníků.

     Dlouhá léta se mělo za to, že budovy českodubského kláštera zanikly beze stopy v husitských válkách. Až teprve stavebně-historický průzkum, který provádělo Podještědské muzeum od roku 1991 ve zdejším zámku, vedl ke znovuobjevení a v roce 1993 k zpřístupnění prostor původního kláštera.
(kniha T. Edel: Příběh ztraceného kláštera ).

     Součástí komendy jsou i pozdně gotické podzemní prostory s 80 metrů dlouhou únikovou chodbou.
V současnosti se provádí průzkum v dalších částech bývalého zámeckého areálu.

Kabinet českého malíře Petra Dillingera

     V našem muzeu můžete navštívit také kabinet Petra Dillingera.
Petr Dillinger (1899-1954), rodák z Českého Dubu, studoval v Praze na umělecko-průmyslové škole a na akademii výtvarných umění. Byl žákem prof. Maxe Pirnera a Maxe Švabinského. Později studoval v Paříži u prof. Františka Kupky.
Petr Dillinger, význačný grafik a ilustrátor meziválečné éry, byl profesorem na grafickém oddělení na škole uměleckých řemesel v Brně. Po druhé světové válce přešel do Prahy na Vyšší umělecko-průmyslovou školu, kde vedl oddělení užité a knižní grafiky.

     Vedle každoročních výstav se Sdružením grafiků Hollar vystavoval také v mnoha evropských městech, ale i v Mexiku, Japonsku a jinde. Byl držitelem významných ocenění z mezinárodních výstav v Los Angeles a v Chicagu. Ilustroval knihy Jiráska, Nerudy, Němcové, Dostojevského, Dickense, Goetheho a dalších.